Syndicate

Syndicate je chladné kyberpunkové dílo, ve kterém hráč nevede armádu ani není hrdinou, ale řídí z kanceláře mrakodrapu čtyři kyberneticky upravené agenty a rozšiřuje vliv své korporace po celém světě. Mapa světa je rozdělená na území, která se dobývají jednotlivými misemi, a každé ovládnuté území odvádí daň, ze které se platí výzkum a výbava. Cíle misí jsou stroze popsané a špinavé: zavraždit konkurenčního vědce, unést vědeckého pracovníka, vyvolat povstání nebo zlikvidovat celou nepřátelskou buňku.

Samotná akce probíhá v isometrickém městě plném desek, aut, výtahů a naprosto lhostejných chodců. Čtveřice agentů se dá rozdělit nebo vést pohromadě, každému lze zvlášť přidělit zbraň a zapnout tři posuvníky návykových látek, které zrychlují vnímání, přesnost a odolnost za cenu rychlejšího vyčerpání. Zásadním nástrojem je persuadertron, přístroj, kterým si agent podmaní civilisty i nepřátelské vojáky a promění je v poslušný doprovod, takže do poslední mise lze vejít s celým vlastním davem. Mezi misemi se v laboratoři bádá nad lepšími protézami končetin, očima a zbraněmi od brokovnice po naváděné rakety, a vydělané peníze se rozdělují mezi výzkum a vybavení týmu.

Technicky šlo v roce 1993 o velmi působivou hru: město je vykreslené v temné, deštivé paletě, věci v něm explodují a hoří a celá obrazovka se dá otáčet i přibližovat. Hudba a zvuky vytvářejí dusnou, odosobněnou atmosféru, ve které je násilí běžnou obchodní operací, což je jeden z důvodů, proč titul patří do rukou dospělým hráčům. Dobově sklidil Syndicate velký ohlas za svět i za odvahu nechat hráče hrát za tu horší stranu a jeho vliv je cítit v pozdějších taktických hrách s malými týmy. Dnes je ovládání místy nemotorné a mise se ke konci opakují, nálada studeného korporátního světa ale zestárla znamenitě a málokterá pozdější hra ji dokázala napodobit.

Proč hrát: Ovládání je dnes místy nemotorné, ale studená korporátní nálada a odvaha nechat hráče velet té horší straně zestárly znamenitě a inspirovaly řadu pozdějších taktik.