Sid Meier's Colonization

Sid Meier's Colonization přenáší tahovou strategii do období novověké kolonizace Ameriky a staví před hráče úkol, který se od dobyvatelských her liší: nejde o to pokořit mapu, ale dovést vlastní kolonie k vyhlášení nezávislosti a ubránit ji proti armádě mateřské země. Hráč si vybírá jednu ze čtyř evropských mocností, každou s jinou výhodou v obchodu, boji nebo jednání s původními obyvateli, vypluje s jedinou lodí a zakládá první osadu na neznámém pobřeží.

Těžištěm hry jsou výrobní řetězce. Kolonista postavený na políčko s lesem těží dřevo, jiný je v dílně mění na nástroje, z bavlny se stává látka, z tabáku doutníky a z cukru rum. Zboží se pak vozí do Evropy, kde jeho cena kolísá podle nabídky, nebo se s ním obchoduje s indiánskými vesnicemi a koloniemi jiných národů. Osadníci se dají cvičit na specialisty, část obyvatel pracuje jako politici a produkuje body svobody, které lákají do kontinentálního kongresu významné osobnosti s trvalými bonusy. Čím víc vlastenectví kolonie vypěstuje, tím vyšší bude daň a tím větší vojsko poslané přes oceán, takže vyhlášení nezávislosti je rozhodnutí, které se plánuje desítky kol dopředu. Vojenská část je jednoduchá, ale krutě nemilosrdná, protože proti vycvičeným pravidelným jednotkám obstojí jen dobře opevněná a zásobená osada.

Technicky hra navazuje na vzhled i ovládání prvního Civilization, tedy přehledná mapa z ptačí perspektivy, rozsáhlí poradci a množství oken s tabulkami, která ale zůstávají čitelná. Hudba je střízlivá a dobově laděná, atmosféru nese spíš pomalé odkrývání kontinentu a rostoucí síť měst. Dobově byla Colonization přijata jako náročnější a osobitější sestra Civilization a dodnes má věrné publikum, které oceňuje její důraz na ekonomiku. Kdo má rád optimalizaci výroby a dlouhé partie s jasným vyvrcholením, najde tu jednu z nejlépe navržených strategií své doby.

Proč hrát: Kdo má rád optimalizaci výroby a dlouhé partie s jasným vyvrcholením, najde v této náročnější sestře Civilization jednu z nejlépe navržených strategií své doby.