Ridge Racer 3D

Ridge Racer 3D přinesl na Nintendo 3DS klasickou arkádovou zavodni formuli série založenou na driftu - vozy se v zatáčkách smýkají bokem a hráč jimi udržuje rychlost pomocí kontrolovaného skluzu, který zároveň plní ukazatel nitro boostu. Tento princip zůstává jádrem hratelnosti stejně jako v předchozích dílech, a i na handheldu funguje přesně a uspokojivě - přehnaná fyzika a snadno čitelné tratě dělají z každé jízdy adrenalinovou záležitost bez nutnosti simulační preciznosti. K dispozici je poměrně široká paleta vozů rozdělených do výkonnostních tříd, které se postupně odemykají plněním turnajů a časových zkoušek, přičemž hra podporuje i lokální multiplayer přes bezdrátové připojení pro souboje více hráčů na jedné trati najednou.

Jako launchový titul měla hra ukázat možnosti nového 3D displeje, a vizuálně se to do jisté míry povedlo - hloubka trati a pocit rychlosti byly v tehdejším kontextu handheldů nadstandardní. Zvukovou stránku táhne typicky energická, elektronická hudba série, která k arkádovému pojetí sedí. Problém byl jinde: hra nabízela jen velmi omezený počet tratí a vozů, takže se hráči rychle dostali k opakování stejného obsahu v různých obtížnostech a třídách, což vedlo k dojmu nedodělanosti, umocněnému i absencí plnohodnotného online režimu, kvůli čemuž se hra rychle vyčerpala i pro hráče, kteří jinak drift mechaniku série milují.

Dobové recenze byly vesměs kritické právě kvůli tenkému obsahu a hra se stala jedním z příkladů problematických launchových titulů 3DS, kdy technologická ukázka převážila nad hratelnou náplní. I tak zůstává zajímavou připomínkou toho, jak driftová arkádová formule Ridge Racer fungovala i na malé obrazovce, a fanoušci série ji dodnes berou jako drobnou, byť neúplnou položku do sbírky.

Proč hrát: Fanoušci driftové arkádové formule Ridge Racer ocení, jak dobře funguje i na malé obrazovce, ale s tenkým obsahem jde spíš o drobnou položku do sbírky než o vrcholný díl série.