Streets of Rage (GG) – boxart
GGSEGA Game Gear

Streets of Rage (GG)

Beat 'em up 1992 Streets of Rage ⏱ Krátká · do ~3 h 👥 1–2 · co-op
Streets of Rage (GG) – Ze hry
Ze hry
Streets of Rage (GG) – Titulní obrazovka
Titulní obrazovka

Kapesní verze legendární mlátičky; stejný vztek ulic vejde se do dlaně.

Ulice hoří, gang ovládl město a jediným řešením jsou tvoje pěsti — Streets of Rage je legenda žánru mlátiček a jeho kapesní verze přinesla tenhle vztek do dlaně na Game Gearu. Série patří k tomu nejlepšímu, co Sega v éře beat 'em upů vytvořila, a samotné jméno dodnes vyvolává vzpomínky na bezpočet hodin čištění ulic od grázlů.

Princip je jasný a uspokojivý: pohybuješ se obrazovkou, na kterou se valí vlny nepřátel, a likviduješ je kombinacemi úderů, kopů, hodů a speciálních útoků. Po zemi se válí trubky, nože i lahve, které můžeš sebrat a použít, a postup končí soubojem s bossem. Je to čirá katarze — jednoduchý koncept dotažený k dokonalosti díky responzivnímu ovládání a uspokojivé zpětné vazbě každého zásahu.

Na Game Gearu byl žánr mlátiček náročný na přenos kvůli omezením handheldu, ale barevný displej a Segino řemeslo udržely akci čitelnou a hratelnou na cestách. Kapesní verze je nutně komornější než velké konzolové předlohy, přesto zachovává ducha série — adrenalin, rytmus a chuť dotáhnout level až k bossovi.

Streets of Rage si vydobyl pověst hlavně díky atmosféře městské noci a nezapomenutelnému soundtracku, který na velkých konzolích posunul laťku herní hudby. I když handheld nemohl nabídnout tutéž zvukovou bohatost, samotná značka nese auru kvality, jíž se v žánru beat 'em up vyrovná jen málokdo.

Pro fanoušky mlátiček je to kus historie do kapsy — připomínka doby, kdy se kooperativní řežba na gauči i sólo úklid ulic počítaly mezi nejzábavnější věci, jaké konzole nabízely.

Proč hrát: Legendární mlátička v kapesním vydání — okamžitá akce, kde tě baví prokousávat se vlnami nepřátel a dotáhnout to až k bossovi.

Hra 17 z 39 pro SEGA Game Gear

Tentýž titul jinde (2)

Verze pro SEGA Mega Drive z roku 1991 staví na ikonické hudbě Yuzo Koshiroa, kterou zvládá plně využít FM syntéza konzole, a nabízí kooperaci pro dva hráče najednou. Přenosná verze pro SEGA Game Gear musela kvůli menšímu displeji a slabšímu hardwaru omezit počet nepřátel na obrazovce i kvalitu hudebního doprovodu a hru zredukovala na hraní jen pro jednoho. Grafika je logicky jednodušší a méně barevná, odpovídá to ale možnostem kapesní konzole. Mega Drive verze proto zůstává tou hlavní a nejvíce ceněnou podobou hry, Game Gear nabízí spíš odlehčenou variantu na cesty.

Ze stejné série Streets of Rage →