Streets of Rage 3

Pokud vám dvojka přišla rychlá, počkejte, až vyrazíte do ulic potřetí. Streets of Rage 3 z roku 1994 přitlačila na pedál — je rychlejší, tvrdší a ambicióznější než její slavná předchůdkyně, a po letech nespravedlivého stínu se dočkala zaslouženého přehodnocení jako skvělý díl série.

Souboj dostal nové možnosti: postavy umí běhat, údery lze vylepšovat a postupně odemykat silnější verze speciálních útoků. Hra navíc nabízí větvící se průběh a několik konců podle toho, jak si povedete, což dává opakovanému hraní smysl. Tempo je svižnější a nepřátelé agresivnější, takže od hráče vyžaduje ostřejší reflexy i lepší práci s prostorem.

Na reputaci dílu se dlouho podepsala západní lokalizace. Verze pro tamní trh byla zcenzurována a zároveň výrazně ztížena — změnily se barvy postav, část obsahu zmizela a obtížnost vyšroubovaná do extrému řadu hráčů odradila. Teprve s odstupem a díky srovnání s původní japonskou verzí Bare Knuckle III se ukázalo, jak kvalitní hra se pod těmi úpravami skrývala.

Koshirův soundtrack jde tentokrát experimentálnější cestou. Jeho generativní, takřka technoidní skladby zní místy podivně až futuristicky a rozdělují fanoušky dodnes — někomu nesednou, jiní v nich vidí odvážný a osobitý posun. Tak jako tak jde o nepřehlédnutelný autorský podpis, který hře dodává jedinečnou atmosféru.

Streets of Rage 3 je dnes vnímána jako nedoceněný klenot Mega Drive: rychlá, hluboká a nápaditější, než jí současníci přiznávali. Pro fanoušky žánru je to povinná zastávka a důkaz, že první dojem nemusí být ten poslední.

Proč hrát: Rychlejší a hlubší pokračování s vylepšováním útoků a větvícím se koncem, které si po letech vydobylo pověst skvělé mlátičky.