Master of Darkness
Mlha, dlažební kostky viktoriánského Londýna a kdesi v temnotě číhá samotný Drákula — Master of Darkness je hororová akční plošinovka, která se nebojí flirtovat s atmosférou, jíž proslavila série Castlevania. Na Game Gearu přináší gotickou hrůzu do kapsy a sází na náladu, jakou na handheldu té doby najdeš jen vzácně.
Hráč se vydává temnými ulicemi a hřbitovy a probíjí se hordami příšer — kostlivců, přízraků a dalších stvůr noci. Princip je klasicky plošinovkový: postupuješ úrovněmi, sekáš a útočíš zbraněmi na blízko i na dálku, sbíráš předměty a na konci sekcí čelíš bossům. Důraz je tu na čtení nepřátel, načasování útoků a postupném pronikání stále hrozivějším prostředím.
Co Master of Darkness odlišuje, je právě jeho hororové ladění. Viktoriánské kulisy, gotická architektura a temná barevnost dávají hře osobitý charakter — místo barevné radosti tu vládne ponurá nálada, kterou barevný displej Game Gearu vykresluje překvapivě sugestivně. Je to titul, který si zakládá na atmosféře stejně jako na akci.
V kontextu platformy jde o zajímavý kousek právě proto, že hororová tematika nebyla na kapesních konzolích příliš obvyklá. Hra tak nabízí něco svébytného pro hráče, kteří hledají temnější zážitek a estetiku připomínající klasické příběhy o lovcích upírů.
Pro znalce 8bitových plošinovek je Master of Darkness sympatickým objevem — řemeslně solidní hra, která svým gotickým duchem stojí trochu stranou od veselé většiny katalogu Game Gearu.
Proč hrát: Gotická hororová plošinovka s viktoriánskou atmosférou a soubojem s Drákulou — temný, svébytný kousek do sbírky každého fanouška klasických „upírských“ akcí.
Hra 19 z 39 pro SEGA Game Gear
Tentýž titul jinde (1)
Na Game Gearu hru brzdí menší displej s nižším rozlišením, než jaké nabízí Master System — hráč tak vidí kratší kus scény dopředu a hůř stíhá reagovat na nepřátele vyskakující zpoza hrany obrazovky. Master System naproti tomu běží na televizní obrazovce se širším záběrem, takže skákání mezi plošinami i souboje s příšerami působí přehledněji a plynuleji. Obě verze stojí na podobném osmibitovém hardwaru se stejným zvukovým čipem, takže hudba a efekty se neliší nijak dramaticky, hlavní rozdíl je v tom, kolik prostoru kolem sebe hráč vidí. Kdo touží po přehlednější, „domáčtější" podobě hry, sáhne po Master Systemu, přenosnost Game Gearu je ale lákadlem sama o sobě.
