Nebulus

Nebulus od Hewson Consultants vyšel na Commodore 64 v roce 1987 a proslavil se svým naprosto neotřelým konceptem – hráč v roli tvorečka jménem Pogo musí zdolat sérii válcových věží vyčnívajících z moře tím, že po jejich obvodu šplhá vzhůru, ničí obranné mechanismy, dveře a plošiny a nakonec věž zbourá pomocí náloží, než se stihne bezpečně vzdálit lodí. Postava se přitom může pohybovat kolem celého obvodu věže, takže hráč vidí jen tu část konstrukce, která je právě natočená k obrazovce, zatímco zbytek věže se otáčí spolu s pohybem postavy a odhaluje nová nebezpečí.

Tento princip otáčející se válcové plošinovky byl na svou dobu technicky i designově výjimečný a vyžadoval od hráče neustálé prostorové uvažování, protože nepřátelé a překážky se mohli objevit kdykoliv při otočení věže. Hra navíc obsahovala prvek plavání v moři mezi jednotlivými věžemi, kde číhali další nepřátelé, a padání z výšky zpět dolů znamenalo citelnou ztrátu postupu. Na C64 vynikala hra především plynulou animací rotace věží a výraznou, nezaměnitelnou hudbou od Davida Whittakera, která spolu s barevným, pohádkově laděným vizuálem dodávala hře nezaměnitelnou atmosféru odlišnou od tehdejší válečné či sci-fi tematiky konkurenčních titulů dané doby.

Nebulus se v dobových recenzích řadil mezi nejoriginálnější a nejlépe hodnocené plošinovky na C64 a jeho neotřelý přístup k designu úrovní inspiroval i pozdější tvůrce hledající alternativy k tradičnímu bočnímu posunu obrazovky. Hra dnes působí stále svěže díky své hravé grafice a chytrému mechanismu rotujících věží, který ani po letech nepůsobí zastarale. Patří mezi tituly, které dobře dokládají, jak invenčně dokázali britští vývojáři osmdesátých let pracovat s omezeními osmibitového hardwaru a přesto přinášet unikátní hratelnost.

Proč hrát: Kdo hledá neotřelou plošinovku, která místo bočního posunu obrazovky staví na chytrém mechanismu rotujících věží, Nebulus i dnes působí svěže a ukazuje invenci britských vývojářů osmdesátých let.