Defender of the Crown
Středověká Anglie zmítaná chaosem, koruna bez pána a vy jako saský šlechtic toužící spojit zemi pod svou vládou. Defender of the Crown na Commodoru 64 vás vtáhne svou filmovou prezentací a slibem, že z hry uděláte vlastní rytířskou ságu.
Herně jde o směs strategie a akčních minisekvencí. Na mapě rozšiřujete území, sbíráte daně, najímáte vojska a uzavíráte spojenectví, zatímco napjaté chvíle rozhodují souboje: turnaje v klání s kopím, obléhání hradů s katapulty nebo souboje meči. Toto střídání plánování a přímé akce dávalo hře dynamiku, kterou čistě tahové strategie té doby často postrádaly.
Hra vznikla ve studiu Cinemaware, které si jako svůj cíl vytklo přiblížit videohry k filmu. Defender of the Crown byl jejich průkopnickým titulem a důraz na efektní obrazovky, dramatické situace a „interaktivní film" byl na svou dobu pozoruhodný. Verze pro výkonnější Amigu proslula vizuální nádherou, ale i konverze na osmibitové počítače jako C64 přenesly ambici a atmosféru původní vize.
Kulturně se hra zařadila mezi tituly, které ukázaly, že videohry mohou vyprávět a navozovat náladu podobně jako film. Romantický obraz středověku, rytířské ctnosti a boj o trůn rezonovaly s dobovou fascinací historickými velkofilmy.
Defender of the Crown se stal jednou z nejznámějších značek Cinemaware a dočkal se v dalších letech i remaků a portů na novější platformy. Pro mnohé hráče to byl první kontakt s myšlenkou, že strategie a příběh mohou jít ruku v ruce s vizuální podívanou.
Proč hrát: Pro filmově laděnou strategii o sjednocení Anglie, kde plánování střídají turnaje, obléhání a souboje o korunu.
Hra 26 z 121 pro Commodore 64
Tentýž titul jinde (1)
Defender of the Crown proslavila především verze pro Commodore Amiga z roku 1986 – malované obrazovky hradů, turnajů a soubojů tehdy předváděly, co dokáže šestnáctibitový grafický hardware, a hra se stala ukázkou Cinemaware pojetí „interaktivního filmu". Převody na osmibitové stroje jako Commodore 64 musely nutně ubrat na barvách, rozlišení i plynulosti animací, obrazovky jsou jednodušší a méně detailní, i když základní hra – souboje, turnaje, dobývání hradů – zůstala zachována. Pokud chcete vidět titul v podobě, která tehdy ohromovala, patří k tomu právě šestnáctibitová Amiga verze, zatímco osmibitové převody jsou spíš skromnější připomínkou stejné hry.