Klax

Padá to. Pořád to padá. A ty máš jen pár vteřin rozhodnout, kam to položíš. Klax byl Atariho odpovědí na tetrisovou horečku konce osmdesátých let a na Atari Lynx dorazil v roce 1990 jako jeden z nejlepších logických titulů celé konzole. Jeho moudro znělo polozertovně, polo prorocky: "it is the nineties and there is time for Klax."

Mechanika je svěže odlišná od Tetrisu. Po pohyblivém pásu se k tobě sunou barevné dlaždice a ty je chytáš do jakési lopatky ve spodní části obrazovky. Pak je odkládáš do mřížky tak, abys složil klaxy, tedy řady tří a více stejných barev vodorovně, svisle nebo diagonálně. Současně musíš hlídat, aby ti nepřetekl zásobník chycených dlaždic, a plnit cíle jednotlivých kol, ať už jde o určitý počet klaxů, nebo bodovou metu. Vzniká z toho příjemné napětí mezi tím chytat a tím skládat.

Na malém barevném displeji Lynxu hra rozkvétá. Barvy jsou jasné a rozlišitelné, což je u puzzlu závislého na rozeznávání odstínů naprosto klíčové, a svižné tempo dokáže člověka pohltit na dlouhé desítky minut. Postupně rostoucí rychlost pásu mění původně klidnou logickou hru v test reflexů a prostorové představivosti zároveň.

Klax vznikl v Atari Games coby arkádový automat a rychle se rozšířil na nespočet platforem, protože jeho princip byl univerzálně přitažlivý. Lynxová verze ale patří k těm nejpovedenějším právě díky barevnosti displeje, kterou monochromatická konkurence nemohla nabídnout. Pro majitele konzole šlo o jeden z těch titulů, které člověk zapnul "jen na chvilku" a odložil je o hodinu později.

Dnes Klax patří mezi respektované klasiky žánru "falling block" puzzlů, vedle Tetrisu, Columns nebo Dr. Maria. Není tak slavný jako jeho vzory, ale mezi znalci má pevné místo díky originální mechanice chytání a odkládání, která ho odlišuje od pouhého spouštění kostek.

Proč hrát: Pro chytlavou, barevnou logiku, která vás snadno připraví o večer a nabídne osvěžující alternativu k věčnému Tetrisu.