Xenophobe

Vesmírné stanice zamořené mimozemšťany a tři kamarádi, kteří je společně čistí, místnost po místnosti. Xenophobe na Atari Lynx z roku 1990 je obecně považován za vůbec nejlepší existující verzi této arkádové klasiky, a to je u portu vzácná pochvala. Tam, kde domácí konverze trpěly kompromisy, Epyx odvedl práci, na kterou se dodnes vzpomíná s úctou.

Princip je béčkově sci-fi a o to zábavnější. Coby lovec mimozemšťanů procházíš zamořené stanice v bočním pohledu, prozkoumáváš chodby a kabiny, sbíráš zbraně a likviduješ vetřelce dřív, než stanici úplně ovládnou. Velké, detailní sprity nepřátel vypadají na malém displeji Lynxu překvapivě efektně a dodávají akci tu správnou dávku slizké hrůzostrašnosti, kterou žánr vyžaduje.

Největší devízou je ovšem kooperace. Hra podporuje až čtyři hráče přes propojení konzolí ComLynx, a co je novátorské, jeden z hráčů si může zahrát i za samotného mimozemšťana a kazit ostatním plány. Tahle asymetrie, kdy jeden člověk hraje proti zbytku party v roli nestvůry, byla na rok 1990 nečekaně pokroková myšlenka, kterou mainstreamové hry objevily pořádně až o mnoho let později.

Lynxová verze těží z toho, že konzole byla od základu navržena pro propojení více kusů, takže multiplayer nebyl dodatečnou berličkou, ale přirozenou součástí designu. Společné čištění stanic s kamarády bylo přesně tím druhem zážitku, který Atari chtělo svou konzolí prodávat, a Xenophobe ho naplňoval lépe než většina dobové konkurence.

Xenophobe vznikl jako arkádový automat od Bally/Midway a jeho atmosféra zjevně čerpala z dobové vlny vesmírného hororu po úspěchu filmu Vetřelec. Lynxový převod od Epyxu, studia úzce spjatého se zrodem samotné konzole, je dnes mezi sběrateli ceněný právě jako ukázka toho, jak má vypadat povedený handheldový port arkády.

Proč hrát: Pro nejlepší verzi klasické vetřelecké řežby a překvapivě moderní asymetrický co-op, kde se jeden z party může stát monstrem.