Commando
Jeden voják, kulomet, hrstka granátů a celá nepřátelská armáda valící se proti vám shora dolů po obrazovce — Commando je esence arkádového run & gun přenesená z herny rovnou do obýváku. Na osmibitovém Atari nabízel přesně to, co hráči milovali: jednoduchý princip, okamžitou akci a obtížnost, která vás nutila zkoušet znovu a znovu.
Herně jde o vertikálně rolující střílečku, v níž postupujete bojištěm vzhůru proti nekonečnému přívalu nepřátel. Střílíte kulometem v osmi směrech a házíte omezený počet granátů na opevněná hnízda a skupiny vojáků. Klíčem je rytmus — neustálý pohyb, šetření granátů na ty správné chvíle a memorování vln nepřátel. Je to ryzí akce postavená na reflexech a vytrvalosti.
Vývojově jde o domácí port arkádového hitu, na němž se v evropském prostředí podílela vydavatelství spojená se značkami Elite a Imagine v polovině osmdesátých let. Převést automatovou hru na slabší domácí hardware byla tehdy ceněná disciplína a úspěšný port znamenal velký komerční zásah, protože hráči toužili mít herní zážitek doma.
Kulturní význam Commanda tkví v tom, že patřil k vlně arkádových konverzí, které definovaly domácí hraní osmdesátých let. Run & gun s jediným hrdinou proti přesile se stal archetypem, na nějž navazovala řada dalších her, a Commando bývá zmiňováno jako jeden z jeho výrazných představitelů.
Dnes si hru zahrajete v emulátoru i na originálu a okamžitě pochopíte, proč byla tak návyková — princip je čitelný za vteřinu, ale zvládnutí trvá hodiny. Je to ideální titul na krátké, intenzivní dávky retro akce a připomínka doby, kdy arkádové porty vládly domácím počítačům.
Proč hrát: Pro čistou, návykovou arkádovou akci jednoho vojáka proti přesile, která ztělesňuje run & gun osmdesátých let.
Hra 31 z 124 pro Atari 800 / 8-bit
Tentýž titul jinde (3)
Originál v hernách těžil z výkonu dedikovaného arkádového hardwaru — hladké svislé rolování, hodně nepřátel na obrazovce najednou a ostré barvy. Domácí osmibitové verze musely leccos ubrat: na Commodore 64 hru zachraňoval čip SID, díky němuž měla aspoň slušnou hudbu a zvuky, i když počet soupeřů a plynulost scrollování zůstaly za předlohou. Atari 800 nabídlo podobný kompromis s o něco jednodušší grafikou. Novější port pro Atari 7800 už mohl těžit z grafického čipu Maria, který zvládal víc pohyblivých spritů bez blikání, takže akce na obrazovce působí hutněji a blíž arkádovému zážitku než starší osmibitové verze.