Popeye

Popeye vydala v roce 1983 společnost Parker Brothers jako port úspěšné arkádové hry od Nintenda, v níž se hráč jako slavný námořník snaží posbírat srdíčka, písmena a hudební noty, které na obrazovku shazuje jeho milá Olivie Oyl, zatímco se musí vyhýbat zlému Brutovi, agresivnímu supovi a dalším nepřátelům. Každá z odlišných obrazovek nabízí jiné rozmístění plošin, žebříků a překážek, takže hráč musí neustále přizpůsobovat trasu sběru předmětů a včas uhýbat před vrhanými láhvemi i dalšími létajícími objekty, které Brutus posílá s cílem hráče co nejvíce znepříjemnit postup.

Zásadní herní mechanikou je konzumace špenátu, který Popeyovi na omezenou dobu propůjčí nadlidskou sílu a možnost knockoutovat Bruta jedinou ranou pěstí. Tato dočasná proměna dodává hře taktickou vrstvu, protože hráč se musí rozhodnout, kdy schopnost využít nejúčinněji, místo aby se jí spoléhal automaticky při každém setkání s nepřítelem. Atari 2600 verze musela zjednodušit grafiku i barevnou paletu oproti arkádové předloze a omezit počet detailů na obrazovce, přesto se jí podařilo přenést základní herní smyčku a rozpoznatelné postavy z komiksové licence tak, aby hráči okamžitě poznali, o jakou hru jde, včetně typického vzhledu Popeye i jeho dýmky.

Popeye patřil v polovině osmdesátých let k oblíbeným licencovaným titulům pro Atari 2600, těžil z popularity postavy i z tehdejšího boomu portů arkádových plošinovek na domácí konzole. Dnes je zajímavý především jako doklad toho, jak tvůrci hledali způsoby přenosu komplexnějších arkádových konceptů na omezený hardware, a pro sběratele zůstává příjemnou ukázkou žánru z jeho rané éry i příkladem solidního zpracování populární komiksové a filmové licence na skromném technickém základě, který se u konkurenčních firem tehdy ne vždy dařilo naplnit se stejnou péčí.

Proč hrát: Pro sběratele a fanoušky rané éry licencovaných her jde o solidní zpracování populární komiksové a filmové postavy na skromném technickém základě Atari 2600.