Moon Cresta z roku 1980 patří mezi rané vertikální střílečky, které následovaly úspěch Space Invaders a Galaxian, a od studia Nichibutsu přinesla do žánru jeden pozoruhodný nápad navíc, jenž ji odlišil od desítek podobných klonů tehdejší doby. Hráč ovládá loď postupující proti vlnám mimozemských nepřátel formujících se do útočných vzorců, které je třeba sestřelit dřív, než se dostanou k obrazovce nebo do ní narazí a ukončí hru.
Nejvýraznějším prvkem hry je systém dokování – po zdolání první fáze se loď spojí s další částí trupu čekající na obrazovce, čímž hráč získá silnější a odolnější plavidlo pro další úsek hry, pokud se mu manévr dokování podaří přesně načasovat a nesrazí se s vlastním čekajícím segmentem. Tento třístupňový postup dokování patřil v roce 1980 k technickým i herním novinkám a později inspiroval podobné mechaniky v jiných střílečkách, které se snažily obohatit jinak přímočarý žánr o další vrstvu strategie a rizika.
Grafika zůstává strohá, s jednoduchými sprity na černém pozadí, jak bylo pro počátek osmdesátých let typické, ale rychlost a obtížnost hry z ní dělaly náročnou výzvu pro tehdejší hráče hledající vysoké skóre a místo v žebříčcích přímo na automatu. Díky svému nápadu s dokováním si Moon Cresta i po desetiletích udržuje místo v přehledech nejvlivnějších raných vesmírných střílenic a bývá zmiňována jako jeden z technických předchůdců pozdějších sérií.
Proč hrát: Systém postupného dokování lodí přinesl do rané éry vesmírných střílenic mechaniku, kterou v té době nenabízel žádný jiný automat.
Hra 112 z 258 pro Arcade
