Wolfenstein 3D · RetroWeb

Pas encore traduit Ce texte n’existe pour l’instant qu’en tchèque. La traduction est en cours — revenez plus tard.

Wolfenstein 3D z roku 1992 je průkopník střílečky z pohledu první osoby: hrajete za B. J. Blazkowicze, spojeneckého vojáka, který prochází nacistickými pevnostmi, hledá klíče, střílí stráže a nakonec porazí hlavního záporáka. Původní verze pro počítače byla překvapivě rychlá a brutální a právě tím na PC definovala celý žánr.

Verze pro Super Nintendo z roku 1994 je na tomto pozadí zajímavou kuriozitou. Nintendo tehdy trvalo na přísných pravidlech obsahu, a proto byla hra upravena: nacistická symbolika zmizela, nepřátelé jsou obecnější vojáci a strážní psi jsou nahrazeni obřími krysami. Krev, která na PC stříkala z každého zasaženého nepřítele, nahradil pot, takže střelba působí podstatně mírněji. Finální boss se jmenuje jinak než v počítačové verzi a celé prostředí ztratilo část původní morbidní atmosféry. Hra se tím nestala jinou hrou, ale svým tónem se od původní podoby viditelně liší, a právě proto ji sběratelé a historici žánru vyhledávají jako doklad toho, jak vypadala cenzura na konzolích první poloviny devadesátých let.

Technicky je to také jiný zážitek. SNES neměl dost výkonu na rychlost počítače, takže se hra hýbe pomaleji, obraz je menší a méně detailní a ovládání na gamepadu je méně přesné než klávesnice s myší na PC. Střílení z pohledu první osoby se na SNES hrálo hůř a konzole tím zároveň zřetelně ukazovala, kde končí její možnosti. Zato se hra hodí k tomu, abyste si zkusili, jak žánr vypadal u hráčů bez počítače. Pro dnešního hráče je to nejméně pohodlná cesta ke hře, ale zároveň zajímavé svědectví o tom, jak se v devadesátých letech firmy snažily dostat nové žánry i na konzole s přísnými pravidly. Kratší a skromnější zážitek se dá dohrát během pár večerů.

Proč hrát: Hodí se sběratelům a těm, které zajímá historie cenzury ve hrách. Chcete-li zažít Wolfenstein v jeho nejrychlejší a nejbrutálnější podobě, hrajte raději původní PC verzi.

Le même titre ailleurs (2)

La version PC de 1992 tournait sous DOS et pouvait pleinement exploiter le clavier, la souris et des cartes son comme l'AdLib ou la Sound Blaster, offrant des contrôles fluides ainsi qu'une musique et des effets plus riches selon l'équipement de la machine. Le portage sur Atari Jaguar fut l'une des conversions console techniquement les plus impressionnantes de son époque: grâce au puissant matériel 64 bits, il tournait rapidement et se rapprochait visuellement beaucoup de l'original PC, mais se contrôlait à la manette au lieu du clavier et de la souris, ce qui changeait la sensation de visée et de déplacement. La version Jaguar est en outre sortie un an plus tard et a dû composer avec les limites de la console, d'où quelques divergences de détail par rapport à l'original PC. Qui veut l'expérience la plus proche de l'original avec une visée précise à la souris choisira le PC; qui veut le confort d'une console avec de solides performances techniques trouvera sur Jaguar l'un des meilleurs portages.

Le même titre ailleurs (2)

De la même série Wolfenstein →

Plus de Super Nintendo