Tom Clancy's Splinter Cell: Chaos Theory

Chaos Theory z roku 2005 se obecně považuje za vrchol celé série. Sam Fisher se vydává po stopách hrozby, která ohrožuje světovou bezpečnost, a hra nabídla propracovanější umělou inteligenci, více způsobů, jak se k cíli dostat, a hlavně úžasně nasvícená prostředí, ve kterých hraje stín prim. Verze pro PlayStation 2 vyšla v téže době jako ta pro silnější konzole a počítače, ale vznikla pro zcela jiné technické možnosti.

Konzole PlayStation 2 jednoduše nezvládala efekty, kterými se pyšnila verze pro Xbox a PC, takže hra vypadá méně detailně, má jednodušší osvětlení a hrubší textury. Plížení ale zůstalo srdcem hry a to hlavní, tedy rozhodování mezi tichým obejitím a rychlým zásahem, funguje i zde. Co se ztratilo, je především vizuální dojem, který byl u této předlohy obzvlášť důležitý, protože hráč podle něj poznával, kde ho stráže uvidí. Je dobré vědět, že se verze liší i v dalších drobnostech: některé herní prvky a doprovodné režimy se od silnějších verzí neshodují, takže srovnání bod po bodu nemá smysl. Mnohem užitečnější je brát tuto verzi jako samostatné, byť technicky skromnější uchopení téže předlohy. Zápletka, postavy i principy plížení tu zůstávají a hráč se nemusí bát, že by se ocitl v jiné hře.

Z dnešního pohledu má tahle verze hodnotu hlavně pro ty, kdo hrají na PlayStation 2 nebo ji emulují a chtějí si zahrát vyzrálou podobu série, aniž by řešili hardware, který v roce 2005 vlastnila menšina hráčů. Konzolový hráč v té době dostal solidní stealth zážitek a pro mnohé to bylo první setkání s tím, jak se z plížení dá vytvořit napínavá hra o trpělivosti, plánování a využití prostředí.

Proč hrát: Zvolte ji, pokud se chcete seznámit s nejlepším dílem série na PlayStation 2. Pokud máte na výběr, přednost dejte verzi s lepší grafikou, jinak je to dobrý a obsahově bohatý stealth zážitek.