Gradius III

Gradius III je třetí díl legendární série bočně skrolovacích vesmírných střílaček od Konami a do arkádových automatů dorazil v roce 1989. Hráč znovu usedá za knipl lodi Vic Viper a proplouvá organickými i mechanickými světy plnými nepřátel, zatímco sbírá kapsle na vylepšení zbraní. Klíčovým prvkem zůstává legendární Edit Mode, ve kterém si hráč mezi jednotlivými hrami může předem sestavit vlastní pořadí vylepšení – rychlost, laser, raketomety nebo štít – a přizpůsobit tak loď svému stylu hraní ještě před vhozením mince.

Arkádová verze je oproti pozdějšímu portu na SNES podstatně tvrdší oříšek a hlavně kompletnější zážitek. Zatímco domácí verze musela kvůli výkonu konzole dvě úrovně z arkádové předlohy zcela vypustit a bojovala se znatelným zpomalováním ve vypjatých pasážích, automatová verze nabízí všech osm originálních levelů v plné návaznosti a běží plynule na účelovém arkádovém hardwaru Konami. Obtížnost byla navíc odjakživa laděná na mincovní provoz – hra počítá s tím, že hráč bude umírat a vhazovat další kredity, takže je citelně nemilosrdnější než vyvážená domácí verze určená k dohrání na jeden zátah. Navíc jde v hospodě hrát ve dvou hráčích současně, zatímco domácí port nabízí jen sólovou hru pro jednoho. Vizuálně i zvukově jde stále o tutéž hru, ale tempo, hustota nepřátel, kooperace druhého hráče a absence sníženého počtu snímků dělají z arkádového Gradius III jinou, náročnější zkušenost než ze zjednodušeného domácího portu. Ovládání navíc počítá s pákovým joystickem a sadou tlačítek přímo na skříni automatu, což hru odjakživa řadilo mezi hry na čtvrťáky – krátké, intenzivní pokusy o co nejdelší průchod, ne pohodlné posezení u televize.

Proč hrát: Fanoušci série a hráči, kteří znají jen ořezanou domácí verzi, si tu užijí Gradius III v jeho původní, nezkrácené a obtížnější podobě se všemi levely, kooperací pro dva hráče a bez zpomalování, které kompromisy SNES portu úplně smazaly.