Fahrenheit

Fahrenheit, v Severní Americe vydávaný pod názvem Indigo Prophecy, je interaktivní filmové dobrodružství z roku 2005 od francouzského studia Quantic Dream vedeného Davidem Cagem, jenž se později proslavil tituly Heavy Rain a Detroit: Become Human. Hra se otevírá scénou, v níž se hlavní hrdina Lucas Kane bez zjevného důvodu a pod vlivem záhadné síly probouzí z transu poté, co v restauračních toaletách zavraždil neznámého muže, a hráč jej musí co nejrychleji zbavit stop na místě činu dřív, než dorazí policie - přičemž vzápětí přebírá kontrolu i nad vyšetřujícími detektivy pátrajícími přesně po Lucasovi samotném.

Vyprávění stavělo na rychlých quick-time eventech během akčních sekvencí a soustavě morálních rozhodnutí ovlivňujících směřování paranormálního příběhu plného konspirací, nadpřirozených sil a otázek po hranici mezi vinou a nevinou. Ovládání bylo od začátku netradiční - hráč pohybem analogové páčky napodoboval samotné úkony postavy, od utírání krve po prohledávání skříněk, což ho fyzicky vtahovalo do banálních i vypjatých okamžiků. Hra také sledovala psychický stav postav zvláštním ukazatelem, jenž v napjatých chvílích klesal a bylo nutné jej udržovat běžnými činnostmi jako spánek či jídlo, čímž se ještě posiloval pocit tíživé beznaděje.

Právě tato struktura - střídání pohledů mezi obětí i vyšetřovateli a filmová, téměř seriálová prezentace s rozdělenou obrazovkou - byla v roce 2005 naprosto průlomová a předznamenala Cageho pozdější, ještě propracovanější interaktivní dramata. Kritika ocenila originalitu vyprávění a atmosféru, ačkoli vytýkala slábnoucí druhou polovinu příběhu sklouzávající k nadpřirozeným klišé. Fahrenheit je dnes vnímán jako klíčový průkopnický titul žánru interaktivního filmu na konzolích. Odvaha spojit detektivní thriller s nadpřirozenými prvky a zcela nekonvenční, seriálovou strukturou vyprávění z něj udělala jeden z nejvíce diskutovaných titulů své doby.

Proč hrát: Pro fanoušky interaktivních dramat je to průkopnický titul s odvážnou, seriálovou strukturou vyprávění, i když druhá polovina příběhu sklouzává k nadpřirozeným klišé.