Fahrenheit

Fahrenheit je interaktivní adventurní drama od studia Quantic Dream, které vypráví o záhadné vraždě v newyorském metru současně z pohledu vraha i vyšetřujících detektivů. Hru pohání kontextové QTE sekvence a rozhodnutí měnící směr příběhu, a díky filmovému stylu vyprávění, dělené obrazovce a střídání pohledů na události nabízela v roce 2005 zážitek, který se od tehdejší akční konkurence výrazně lišil - blíž adventuře a filmu než klasické střílečce či plošinovce. I banální scény ze všedního života postav v ní hrají roli, protože pomáhají budovat vztah hráče k postavám dřív, než na ně dopadnou důsledky hlavní zápletky, a hráč mezi nimi navíc přepíná pohledem hned na několik postav najednou.

PC verze vyšla souběžně s konzolovými vydáními, ale QTE sekvence, navržené primárně pro analogové páčky gamepadu, se na klávesnici ovládaly znatelně hůř - hráči si často stěžovali, že rychlé sledy směrových šipek jsou na klávesnici méně přirozené a méně čitelné než na páčce, a hra proto doporučovala připojit gamepad, i když to nebyla podmínka pro dohrání a hru šlo v nouzi ovládat i čistě klávesnicí. Na oplátku PC verze nabídla vyšší rozlišení, ostřejší textury a plynulejší snímkování než obě konzolová vydání, což se projevilo hlavně na detailech tváří postav během dialogů.

Obsahově se PC vydání od Xboxu ani PS2 nijak neliší, žádné scény ani rozhodnutí nepřibyly ani nechyběly, konec příběhu zůstává stejný nezávisle na platformě a stejné jsou i všechny postavy, kterými hráč v průběhu hraje. Rozdíl je tak čistě v tom, jak pohodlně se dá hru ovládat - a tady si oproti konzolím PC verze paradoxně nepomohla, protože nejlepšího zážitku z ovládání dosáhnete i na počítači jedině s gamepadem v ruce, ne s klávesnicí a myší, i když si to vývojáři na PC verzi vyloženě nevynucovali a hra dovoluje dohrát ji od začátku do konce i bez něj.

Proč hrát: Obsahově stejný zážitek jako na konzolích, jen s tím paradoxem, že i na PC dosáhnete nejpohodlnějšího ovládání spíš s gamepadem v ruce než s klávesnicí a myší.