Final Fantasy Crystal Chronicles: The Crystal Bearers

Final Fantasy Crystal Chronicles: The Crystal Bearers se od zbytku série odklonil možná ještě výrazněji než jeho sourozenec My Life as a King. Square Enix opustilo koncept kooperativního dungeon crawlingu s propojenými Game Boy Advance ovladači a místo toho postavilo plnohodnotnou singleplayerovou akční adventuru kolem mladého muže jménem Layle, obdařeného vzácnou a nebezpečnou telekinetickou schopností, kterou ostatní obyvatelé fantasy světa spíše obávaně sledují a straní se jí.

Layle dokáže na dálku zvedat a přemisťovat předměty i nepřátele, přičemž síla a dosah této schopnosti se s postupem příběhem dále rozvíjí, což hra hojně využívá jak v soubojích, tak především v řešení fyzikálně založených hádanek – hráč telekinezí vrhá balvany, odhazuje nepřátele z útesů nebo přesouvá mechanismy potřebné k dalšímu postupu příběhem. Ovládání této schopnosti bylo navrženo kolem gest s Wii Remotem, takže gesta rukou přímo odpovídají tomu, jak Layle předměty zvedá, míří a vypouští, což hře dodávalo nezvykle fyzický a hmatatelný pocit z používání magie oproti běžnému mačkání tlačítek na klasickém ovladači.

Otevřenější svět, důraz na průzkum a humorný, odlehčený tón odlišovaly Crystal Bearers od vážnějšího vyznění hlavní série Final Fantasy i od kooperativního zaměření předchozích Crystal Chronicles titulů určených primárně pro hraní s přáteli. Vedlejší aktivity jako sběr předmětů, minihry nebo souboje s obřími nestvůrami v otevřeném terénu dodávaly hře nezvykle uvolněné tempo, které pozvalo hráče prozkoumávat svět spíš z vlastní zvědavosti než z nutnosti. Ne všem fanouškům série tato odbočka sedla, protože očekávali spíše návrat k týmovému dungeon crawlingu, ale jako samostatný experiment jasně ukázal, kolik různých a nečekaných směrů dokázala značka Crystal Chronicles v éře Wii prozkoumat.

Proč hrát: Pro hráče, kteří jsou zvědaví na lehčí, odpočinkovou a humornou odbočku Final Fantasy s volným průzkumem; kdo čeká týmový dungeon crawling, bude možná zklamán.