Don't Look Back

Don't Look Back je černobílá plošinovka, kterou Terry Cavanagh postavil na motivu antického mýtu o Orfeovi a Eurydice, aniž by jedinkrát použil slovo. Hráč se vydává jeskyněmi a propastmi podsvětí, sbírá zbraň, aby se ubránil stínovým netvorům, a pomalu stoupá k cíli - k ženě, kterou má zachránit. Ovládání je záměrně strohé, jen pohyb, skok a střelba, takže veškerá pozornost patří atmosféře a postupu vpřed. Cesta vede přes desítky krátkých obrazovek, z nichž každá přidává trochu obtížnější kombinaci nepřátel a propastí, takže i přes strohé ovládání hra postupně gradují napětí.

Vizuál tvoří jen černé siluety na bílém pozadí, doprovázené tichou, téměř ambientní hudbou, což hru řadí k nejúspornějším a zároveň nejpůsobivějším flashovým titulům své doby. Právě tahle strohost umocňuje závěrečný zvrat, kdy si hra pohrává s tím, co hráč vlastně celou dobu dělal, a mění pohled na předchozí desítky minut hraní. Bez jediné promluvy tak dokáže vyprávět tragédii, kterou lidstvo zná tisíce let. Zvrat navíc nutí hráče ohlédnout se za vlastním postupem a ptát se, jestli to, co dělal, bylo skutečně vysvobozením, nebo naopak dalším opakováním stejné chyby.

Hra vznikla v roce 2009 jako jeden z prvních výraznějších titulů Terryho Cavanagha, který si po ní vybudoval jméno mezi tvůrci nezávislých her a později stál i za úspěšnějším VVVVVV. V rámci scény webových her z konce dekády patří Don't Look Back k dílům, která dokázala, že příběh a emoce nepotřebují rozpočet ani dialogy - stačí jim čistá forma a dobře načasovaný zvrat. Právě proto se titul dodnes objevuje v přehledech nejvýznamnějších nezávislých her přelomu dvoutisících let, přestože je ovládáním i délkou jednou z nejskromnějších her na této platformě.

Proč hrát: Hráčům, kteří ocení krátký a silný zážitek beze slov, nabízí hra za pár desítek minut jedno z nejúspornějších vyprávění, jaké prohlížečové hry nabídly.