Mega Man 7

Mega Man 7 dorazilo na Super Nintendo v polovině devadesátých let, v době, kdy už se zdálo, že šestnáctibitová éra série pomalu končí – přesto přineslo plnohodnotné pokračování ikonické akční plošinovky s výraznějším grafickým zpracováním a většími, detailnějšími sprity postav. Hráč opět prochází úrovně osmi Robot Masterů ve volitelném pořadí, poráží je a získává jejich zbraně, které pak využívá jako slabinu proti dalším bossům – princip, který zůstává jádrem série od jejích počátků. Ovládání je přesné a odpovídá tomu, co fanoušci od Mega Mana očekávají: skákání, střelba a rychlé reakce jsou klíčové pro zvládnutí pastí a nepřátel rozesetých po úrovních.

Vizuálně hra těží z většího rozlišení spritů a barevnější palety, kterou umožnil výkonnější hardware SNESu oproti předchozím dílům na NES, díky čemuž postavy i prostředí působí plastičtěji a detailněji. Hudební doprovod navazuje na dosavadní tradici série – energické skladby podtrhující tempo jednotlivých úrovní a soubojů s bossy. Mega Man 7 zároveň představil nové postavy a prvky, které později obohatily mytologii série, i když se v hodnocení hráčů a kritiky často ocitá ve stínu předchozích dílů kvůli zpomalenému tempu a delším animacím.

Sedmý díl je tak spíš volbou pro hráče, kteří už znají a mají rádi vzorec předchozích Mega Manů a chtějí ho zažít v grafickém hávu SNESu, než ideálním vstupním bodem do série pro úplné nováčky.

Proč hrát: Hráče znalé předchozích dílů Mega Mana, kteří ocení vizuální posun na SNES a nevadí jim pomalejší tempo oproti osmibitovým předchůdcům.