The Last of Us Part II

Pět let po událostech prvního dílu žije Ellie v osadě Jackson po boku Joela, dokud ji brutální čin násilí nepřinutí vydat se na cestu pomsty do zdevastovaného Seattlu. Naughty Dog vzalo obrovské riziko a vyprávění rozdělilo mezi dvě protikladné postavy, čímž hráče donutilo prožít stejný konflikt z obou stran a klást si nepříjemné otázky o cyklu násilí a odplaty. Soubojový systém navazuje na první díl, ale je mnohem syrovější, nepřítel reaguje na okolí a zvuky, prostředí lze využívat plíživě i frontálně a hra si nebere servítky v zobrazování krutosti a jejích důsledků.

Proti prvnímu dílu přibyla schopnost uhýbat, plazit se ve vysoké trávě a pod auty a využívat mnohem vertikálnější, prostupnější lokace, v nichž se dá boj kdykoli přerušit útěkem a začít znovu z jiné strany. Nepřátelé se v boji dovolávají jménem, hlídají s cvičenými psy a při ztrátě druha viditelně mění chování, takže každá potyčka nese emocionální cenu, kterou hra vědomě přiživuje. Technicky i herecky jde o jeden z nejpropracovanějších titulů generace, s mimikou a animacemi, které posunuly laťku interaktivního vyprávění, a s mimořádně rozsáhlou sadou možností zpřístupnění, jež z hry udělaly odkazovaný standard v tom, jak zpřístupnit náročný akční titul hráčům se zrakovým či pohybovým omezením.

Přijetí bylo extrémně polarizované, protože část hráčské komunity odmítla směr příběhu, zatímco kritika ji zahrnula rekordním počtem ocenění Hry roku. Postava Abby, jejíž fyzická proměna a motivace vyvolaly bouřlivé debaty ještě před vydáním kvůli uniklým záběrům, se nakonec stala symbolem celé polemiky o tom, komu má hráč povoleno soucítit. Bez ohledu na kontroverzi zůstává dílem, o kterém se dodnes vášnivě diskutuje, a potvrdila Naughty Dog jako studio ochotné riskovat vyprávěcí konvence i za cenu rozdělení fanoušků.

Proč hrát: Kdo hledá hru, o které se dodnes vášnivě diskutuje, najde odvážné a kontroverzní vyprávění, které i přes rozdělené přijetí sklidilo rekordní počet ocenění Hry roku.