Guitar Hero

Guitar Hero z roku 2005 přenesl žánr rytmických her do obývacích pokojů díky plastové kytaře s barevnými tlačítky na hmatníku, tvarované podle modelu Gibson SG, kterou hráč mačkal v rytmu skutečných rockových skladeb. Autorem konceptu bylo studio Harmonix a vydavatelem RedOctane, přičemž hra stavěla na jednoduchém principu – čím přesněji hráč trefoval noty na klesající liště, tím vyšší skóre a delší kombo získal, což z ní udělalo ideální párty zábavu i výzvu pro hráče usilující o nejvyšší obtížnost. Oproti starším rytmickým hrám, které často používaly coververze, sázel Guitar Hero na původní nahrávky známých interpretů, což bylo v době vydání nezvyklé a zvyšovalo to atraktivitu soundtracku.

Pokračování Guitar Hero II přidalo více skladeb a možnost hry ve dvou na kytaru a baskytaru zároveň, ale zásadní zlom přišel s Guitar Hero III: Legends of Rock, který po odchodu Harmonix k vydavateli Activision převzalo do vývoje studio Neversoft. Právě tento díl s hratelnými postavami jako Slash nebo Bret Michaels, díky rozšířené nabídce žánrů, obtížnějším skladbám a masové popularitě mezi hráči, se často považuje za vrchol série a moment, kdy se hudební hry s periferiemi staly fenoménem na konzolích PlayStation 2, PlayStation 3, Wii i Xbox 360.

Guitar Hero zároveň otevřelo cestu konkurenční sérii Rock Band od studia Harmonix a na několik let nastartovalo celý žánr rytmických her s hudebními nástroji jako ovladači, kdy si obchody nemohly vynachválit poptávku po plastových kytarách. Zájem hráčů postupně opadl s tím, jak se trh přesytil velkým množstvím podobných titulů a vydání, ale sérii se přesto podařilo na dlouho definovat, jak vypadá hudební hra pro širokou veřejnost, a inspirovala i domácí turnaje a soutěže mezi hráči.