Killzone: Mercenary

Killzone: Mercenary dodnes patří k nejlepším dokladům, že střílečka z vlastního pohledu se dá na přenosné konzoli hrát bez pocitu kompromisu. Hráč se tu nestaví na stranu ISA ani Helghastů, ale najímá se podle toho, kdo lépe zaplatí — a peníze jsou zároveň hlavní mechanikou celé hry. Za každý zásah, tichou likvidaci i splněný cíl přitékají kredity, které se mezi misemi utrácejí u černého obchodníka za zbraně, štíty a bojové drony. Kampaň proto nabízí několik cest jednou úrovní: hlučnou přestřelku, opatrné obcházení stráží, nebo kombinaci obojího podle toho, co se hráči zrovna vyplatí.

Guerrilla Cambridge postavilo ovládání na dvou analogových páčkách a dotyk využívá jen tam, kde skutečně pomáhá — brutální souboje zblízka se dokončují tažením prstu, hackování terminálů je krátká minihra. Technicky šlo o vlajkovou loď hardwaru: mokré ulice, kovové interiéry helghastských lodí a charakteristické oranžové oči nepřátel svítící ve tmě patří k tomu nejlepšímu, co se na Vitě objevilo, a hra si přitom držela plynulý běh. Zvuk je typicky killzonovský, těžký a hlučný, s hudbou, která podtrhuje spíš průmyslovou špínu a beznaděj války než jakýkoli heroismus.

Součástí byl i multiplayer pro osm hráčů, jenž dlouho držel na konzoli živou komunitu a patřil k hrstce přenosných stříleček, které se daly brát vážně. Vedle kampaně nabízela hra i kontraktní varianty už odehraných misí, jež tytéž úrovně proměňovaly v čistě plíživé nebo naopak čistě útočné zadání, což její životnost výrazně prodlužovalo. Dobové recenze hru vyzdvihovaly jako nejlepší střílečku na Vitě a zároveň připomínaly, že kampaň je krátká a příběh druhořadý. Dnes ji stojí za to zapnout kvůli tomu, jak samozřejmě se ovládá a jak dobře funguje systém odměn, který nutí hrát agresivně a stylově. Je to hra, u níž člověk po chvíli zapomene, že drží v rukou kapesní konzoli, a to se v její generaci povedlo jen málokomu.

Proč hrát: Kdo chce nejlepší střílečku na Vitě, ocení samozřejmé ovládání a systém odměn, který nutí hrát agresivně a stylově, i když je kampaň krátká a příběh druhořadý.