Devil May Cry 5

Devil May Cry 5 je návrat stylové akční série po dlouhé pauze a zároveň asi nejčistší ukázka toho, jak vypadá souboj postavený na eleganci. Z centra města vyrostl démonický strom, který saje krev z obyvatel, a proti němu se postaví trojice hratelných postav: mladý Nero s výměnnými mechanickými pažemi, tajemný nováček V, jenž bojuje výhradně skrze přivolané démony, a veterán Dante s celým svým arzenálem. Příběh je nadsazená, sebevědomě bláznivá podívaná plná pózování, ale drží pohromadě a fanouškům série uzavírá několik dlouho otevřených linek.

Herně jde o kombinaci mečů, střelných zbraní a schopností, kterou hra po každém souboji oznámkuje podle toho, jak byla nápaditá a jestli hráč neopakoval stále totéž a nenechal se zasáhnout. Právě honba za vyšším hodnocením je motorem celé hry a vede k neustálému zkoušení nových kombinací. Každá postava se hraje výrazně jinak; Nero řeší vzdálenost přitahovacím hákem a jednorázovými proteázami, V pouze usměrňuje pantera a ptáka a sám dorazí oslabené nepřátele, zatímco Dante přepíná mezi několika bojovými styly a zbraněmi za běhu, což z něj dělá nejsložitější, ale i nejhlubší volbu.

Na PC hra běží mimořádně dobře, protože stojí na moderním interním enginu studia, který nabízí ostrý, detailní obraz při vysokém snímkování i na střední sestavě. Postavy a prostředí využívají fotogrammetrii, takže tváře působí až nepříjemně reálně, což kontrastuje s naprosto přehnanou akcí. Hudba míchá metal s elektronikou a v soubojích se dynamicky zesiluje podle hodnocení, takže odměnou za dobrý výkon je i hlasitější refrén. Kritika hru přijala výborně a dnes je považována za jeden z vrcholů žánru a za ideální vstup do série i pro nováčky. Kdo se spokojí s projitím příběhu, má za sebou svižnou akci na několik večerů; kdo se ale začne učit kombinace a honit nejvyšší hodnocení, může se ke stejným úrovním vracet ještě mnoho desítek hodin.

Proč hrát: Pro fanoušky rychlé, stylové akce s propracovaným kombo systémem a metalovým soundtrackem je to skvělý vstup do série i pro nováčky.