Ground Control

Ground Control ukončil devadesátá léta pořádnou technickou demonstrací toho, kam může realtimová strategie jít, když se zbaví těžby surovin. Ve vzdálené budoucnosti se na koloniích střetává korporace Crayven Corporation s náboženským řádem Order of the New Dawn a hráč nevelí ekonomice, nýbrž výsadku. Před každou misí si sestaví několik čet z dostupných typů jednotek, vybere jim výzbroj a specializaci, a to, co přistane na povrchu, je všechno, s čím půjde mise vyhrát. Posily přicházejí jen tehdy, když to scénář dovolí, takže ztráty jsou skutečné ztráty.

Herně jde o čistou taktiku. Jednotky mají režimy chování, formace a schopnosti, terénní převýšení ovlivňuje dostřel i dohled, lesy a skály poskytují krytí a dělostřelectvo bez průzkumných očí střílí naslepo. Souboje pěších čet, obrněných vozidel a letounů fungují jako přehledný systém protikladů, kde správné nasazení jedné čety proti odhalené slabině rozhodne střetnutí rychleji než celá záloha. Kampaň doplňuje vyprávění s dabovanými postavami a hra nabízela také multiplayer, kde se stejný systém sestavování jednotek ukázal jako překvapivě vyvážený.

Nejvíc ovšem tehdy zaujala prezentace. Plně trojrozměrný engine dovoloval volně otáčet a přibližovat kameru až k jednotlivým vojákům, mapy působily rozlehle a kinematicky a světelné efekty i výbuchy patřily k tomu nejlepšímu, co bylo v roce 2000 na akcelerátorech k vidění. Recenzenti hru chválili za vzhled i za odvahu vynechat stavbu základny, byť části hráčů obvyklá budovatelská vrstva citelně chyběla. Později vzniklo pokračování a hra se šířila i zdarma, díky čemuž zůstává snadno dostupnou ukázkou taktické větve žánru. Dnes je to hlavně příjemně krátká, sevřená kampaň bez zbytečného klikání do menu, u které je vidět, že zbavit strategii ekonomiky neznamená ji ochudit, ale přesunout pozornost k rozhodování na bojišti.

Proč hrát: Pro milovníky sevřených taktických kampaní bez budování základny a klikání do menu, s prezentací, která v roce 2000 patřila k tomu vizuálně nejlepšímu na PC.