Doukyuusei 2

Doukyuusei 2 navázalo na hru, která v Japonsku prakticky vynalezla žánr randění simulátoru s volným pohybem po městě. Hráč se vrací do role studenta v posledním ročníku střední školy během letních prázdnin a má několik týdnů na to, aby si vybudoval vztahy s desítkami postav. Nic ho přitom nevede za ruku, dostane jen město, kalendář a hodiny, které neustále běží dál.

Právě to je jádro hratelnosti: každé místo má svůj rozvrh a postavy se objevují jen v určitou dobu na určitém místě. Přesun po mapě stojí čas, takže plánování dne je vlastně logistická úloha. Rozhovory se vedou přes nabídku akcí a jednotlivé linky se rozvíjejí postupně napříč celým létem, přehlédnutá schůzka může uzavřít celou větev nadobro. Dvojka rozšířila systém o větší počet postav, propracovanější kalendář a plynulejší vedení dialogů, takže se v ní hráč ztratí podstatně méně než v prvním díle. Správná cesta přitom neexistuje: kalendář je krátký a postav mnoho, takže se hráč musí rozhodnout, komu čas věnuje, a zbytek nechat plavat. Odtud pramení i chuť pustit se do dalšího průchodu, protože každý běh vypadá jinak a řada scén se objeví jen tehdy, když jste na určitém místě v přesně určenou hodinu.

Technicky šlo o vrchol toho, co ELF na PC-98 uměl: barevná pozadí města v různých denních dobách, animované portréty a rozsáhlý soundtrack nesoucí se v lehkém letním tónu, který se stal pro sérii charakteristickým. Doukyuusei 2 mělo v Japonsku obrovský dopad, prošlapalo cestu k pozdějším školním romancím, dostalo animovanou adaptaci i porty na konzole a jeho struktura volně tráveného času se objevuje v raising simech dodnes. Jde o titul pro dospělé a bez znalosti japonštiny je náročný, ale jako historický milník je nepřehlédnutelný a jeho otevřená struktura je dnes zajímavější než u mnoha lineárních novel, které přišly po něm.

Proč hrát: Pro zájemce o historii žánru školních romancí a jeho otevřenou strukturu volně tráveného času — jinak jde o náročný titul pro dospělé bez znalosti japonštiny.