Drill Dozer

Game Freak je jméno, které si drtivá většina hráčů spojí výhradně s Pokémony. Jenže občas si studio dovolilo odbočku stranou od svého monstrózního zlatého dolu — a Drill Dozer z roku 2005 je tou nejlepší ukázkou, že umí i něco úplně jiného.

Hrajete za dívku jménem Jill, která se nasouká do mecha vybaveného obřím vrtákem a vyráží za pomstou i za uneseným pokladem. Celá hra stojí na jednom geniálně jednoduchém nápadu: na všechno máte vrták. Provrtáváte se zdmi, drtíte nepřátele, otáčíte převody a zámky, roztáčíte vrtule a šplháte vzhůru — vrtání je tu pohyb, útok i řešení hádanek v jednom.

Kouzlo spočívá v tom, jak hmatatelně to celé funguje. Vrták se dá řadit na různé převodové stupně, takže ladíte mezi rychlostí a silou podle situace. Pocit, kdy se zakousnete do překážky, nabíráte otáčky a nakonec se prohryžete na druhou stranu, je nečekaně uspokojivý — Game Freak z téhle jediné mechaniky vyždímali maximum.

Technologickou třešničkou bylo, že kartridž obsahoval vibrační rumble modul. Při vrtání vám tak hra příjemně bzučela v rukou a fyzický pocit z provrtávání se ještě umocňoval. Na GBA šlo o vzácnou vychytávku, která hru posouvala blíž k tomu, jako byste opravdu drželi rozjetý stroj.

Úrovně jsou navržené chytře — kombinují plošinovkovou akci s prozkoumáváním a hádankami, do kterých se vrták zapojuje pokaždé trochu jinak. Vizuálně je hra barevná, výrazná a plná osobitého charakteru, který Game Freaku nikdy nechyběl.

Drill Dozer zůstal spíš stranou hlavního zájmu, ale mezi znalci platí za originální a srdečně zpracovaný titul, jaký na konzoli vznikl jen málokdy. Je to důkaz, že i tvůrci jednoho z nejúspěšnějších herních fenoménů měli chuť si pořádně pohrát s nápadem.

Proč hrát: Originální plošinovka postavená na jediné, skvěle vyladěné mechanice vrtání — Game Freak mimo Pokémony v té nejlepší formě.