Představte si rychlostní člun napěchovaný zbraněmi, který se řítí po vodní hladině, zatímco vy doručujete pochybné zásilky pochybným klientům. Přesně to je Hydra na Atari Lynxu, hybrid závodů a střílečky, který vytěžil ze schopností konzole maximum.
Princip je jednoduchý a návykový. Pohybujete se v polopseudo-3D perspektivě, předháníte soupeře a zároveň pálíte na překážky i nepřátele, kteří se vám pletou do cesty. Za doručené zásilky dostáváte peníze, které pak utratíte za vylepšení svého plavidla, od silnějších zbraní po lepší motor. Tahle smyčka mezi jízdou, střelbou a postupným upgradem dává hře tah, jaký na kapesní konzoli z přelomu osmdesátých a devadesátých let nebyl samozřejmostí.
Lynx byl ve své době technický zázrak. Barevný podsvícený displej, hardwarové škálování spritů a otočitelná obrazovka z něj dělaly výrazně schopnější stroj než konkurenční Game Boy. Hydra patří mezi tituly, které tyhle schopnosti rády předváděly: efekt rychlosti, zvětšování objektů přibližujících se k hráči a plynulý pocit pohybu po vodě působily na malé obrazovce efektně.
Žánrově hra zapadá do vlny pseudo-3D arkádových závodů, kde nešlo jen o to dojet první, ale přežít a zbohatnout. Je to titul, který se hraje na krátké, intenzivní dávky, ideální pro povahu kapesní konzole. Náročnost roste, peněženka je věčně prázdná a vy se neustále vracíte pro další pokus.
Dnes je Hydra spíš kuriozitou pro sběratele a fanoušky Lynxu než širokou klasikou, ale právě to z ní dělá zajímavý kousek do mozaiky toho, co kapesní hraní na začátku devadesátých let zvládalo. Je důkazem ambicí platformy, která předběhla dobu, ale komerčně neuspěla.
Proč hrát: Pro svižnou kombinaci závodění a střílení, která ukazuje, co všechno dokázal podceňovaný Atari Lynx vydolovat z malé obrazovky.
Hra 21 z 30 pro Atari Lynx
