Samurai Shodown

Samurai Shodown z roku 1993 přinesl do bojovek éru chladných zbraní a přesunul žánr z pěstních soubojů do stylizovaného období feudálního Japonska, kde se postavy jako Haohmaru, Nakoruru nebo Genjuro střetávají meči, kopími, srpy a dalšími čepelemi. Souboje jsou citelně pomalejší a údery mnohem devastačnější než u tehdejší konkurence – jedna dobře zasazená rána dokáže odebrat velkou část energetického ukazatele, což hru činí taktičtější, promyšlenější a mnohem napjatější než rychlé výměny úderů typické pro Street Fighter.

Na hardwaru Neo Geo hra vynikala výraznou, téměř malebnou grafikou postav i pozadí inspirovanou japonským uměním a atmosférickou, tradičně laděnou hudbou s výraznými dechovými a bicími nástroji, která umocňovala historické téma a atmosféru napjatého souboje na život a na smrt. Prvek zbraní přinesl i mechaniku jejich odzbrojení soupeře, po kterém musel bojovník pokračovat holýma rukama, což přidalo další taktickou vrstvu nad rámec klasických úderů a kopů.

Hra byla dobově přijata jako svěží a atmosférická alternativa ke Street Fighteru a Fatal Fury a založila vlastní dlouhou sérii pokračování, která pokračuje dodnes. Její pomalejší, brutálnější pojetí soubojů i historické téma s prvky násilí a krve ovlivnily řadu pozdějších zbraňových bojovek, které se snažily napodobit její napjatou atmosféru. Díky výrazné vizuální stylizaci a odlišnému tempu od konkurence si Samurai Shodown dodnes drží pověst jedné z nejatmosféričtějších a nejvýraznějších bojovek celých devadesátých let. Postavy jako liščí bojovnice Nakoruru se navíc staly ikonami samy o sobě a série se dočkala řady pokračování i restartů, které se snažily tuto úvodní atmosféru znovu zachytit. Krvavé finishery a možnost useknutí soupeřovy zbraně navíc daly hře pověst syrovější a drsnější alternativy k tehdy dominujícímu, barevnějšímu Street Fighteru.

Proč hrát: Kdo hledá pomalejší, brutálnější a atmosféričtější alternativu ke Street Fighteru, najde v Samurai Shodown jednu z nejvýraznějších zbraňových bojovek devadesátých let.