Pole Position II
Když se osvědčený recept doplní a vyladí, vznikne pokračování, které bere to nejlepší a přidává víc. Pole Position II přesně tohle udělala: vzala ikonický formát svého předchůdce a rozšířila ho tak, aby měl hráč pocit, že dostává plnohodnotnější závodní zážitek. Pro návštěvníky heren to znamenalo víc tratí a víc důvodů házet do automatu další mince.
Jádro hratelnosti zůstává věrné originálu. Stále nejprve absolvujete kvalifikaci, ve které se musíte zajetým kolem probojovat na startovní pozici, a teprve potom se vrháte do závodu plného soupeřů, slalomu mezi pomalejšími vozy a neúprosně ubíhajícího času. Náraz se nevyplácí a každá projetá zatáčka rozhoduje o tom, jestli stihnete další kontrolní bod.
Hlavní změnou oproti jedničce je možnost volby z více okruhů. Místo jediné trati si hráč vybírá z několika prostředí, což přineslo větší pestrost a delší životnost. Vizuální stránka zůstala v duchu charakteristického pseudo-3D pohledu za vůz, díky kterému měla série tak silný pocit rychlosti a hloubky.
Kulturně Pole Position II potvrdila, že formát kvalifikace a závodu nebyl jen šťastná náhoda, ale skutečný základní stavební kámen žánru. Posílila pozici celé značky jako jednoho z pilířů arkádového závodění a pomohla rozšířit jeho popularitu mezi další vlnu hráčů.
Dnes obě Pole Position vnímáme jako spojené nádoby, jako důkaz, že dobré pokračování nemusí převracet pravidla naruby, stačí, když chytře rozšíří to, co fungovalo. Pro fanoušky retro závodů je to povinná zastávka.
Proč hrat: Pro vylepšenou a pestřejší verzi klasiky, která definovala arkádové závodění, teď s výběrem z více tratí.
Proč hrát: Pro vylepšenou a pestřejší verzi klasiky, jež definovala arkádové závodění, tentokrát s výběrem hned z několika tratí.
Hra 69 z 258 pro Arcade
Tentýž titul jinde (1)
Arkádový automat nabízel opravdové sedadlo se skutečným volantem a pedály, takže pocit z řízení byl fyzický a bezprostřední, a jeho vlastní grafická deska kreslila trať i soupeřící vozy plynule ve vysoké snímkové frekvenci. Atari 7800 mělo k dispozici výkonný grafický čip MARIA, uzpůsobený právě na hodně barevných sprajtů, díky čemuž byl port považován za jeden z vizuálně nejvěrnějších arkádových přepisů své generace — ale ovládání se odehrávalo přes obyčejný joystick, takže ono tělesné sepětí s volantem a pedály automatu logicky chybí. Zvuk konzole je navíc jednodušší než dedikovaná zvuková deska arkádového stroje. Kdo chce zažít opravdový pocit závodění, sedne si k automatu, kdo chce hru doma a rychle, sáhne po 7800.
