Black

Black od studia Criterion Games byla přímočará akční střílečka postavená na destrukci prostředí a silné audiovizuální stránce – exploze, sesouvající se zdi i ohlušující zvuky střelby měly hráči zprostředkovat pocit opravdové válečné vřavy. Příběh žoldáka Jacka Kellera vyslýchaného kvůli tajné operaci sloužil hlavně jako rámec pro sérii intenzivních, lineárních misí bez otevřeného světa, v nichž šlo především o efektní boření kulisy pomocí rozsáhlého arzenálu skutečných vojenských zbraní.

Xbox verze vyšla souběžně s vydáním pro PlayStation 2 a využívala o něco výkonnější hardware konzole k plynulejšímu zobrazení destruktibilního prostředí a efektů, které byly jádrem hratelnosti – na PS2 docházelo v nejnáročnějších přestřelkách k citelnějšímu poklesu snímkové frekvence a horší čitelnosti akce uprostřed kouře a trosek. Ovládání i herní náplň zůstaly mezi verzemi prakticky identické, Xbox jen nabídl ostřejší obraz, výraznější osvětlovací efekty a stabilnější výkon v nejhektičtějších pasážích, kdy se najednou hroutí celé části budov. Zvukový design se stovkami vrstvených efektů a hlasitou orchestrální hudbou zůstal na obou konzolích shodný a patřil k tomu, čím chtěla hra nejvíc zapůsobit.

Hra byla mezi kritiky ceněná především za audiovizuální provedení a řemeslně zvládnutou přestřelkovou akci, méně už za velmi krátkou herní dobu – kampaň šlo dohrát v řádu jednotek hodin, což platilo pro obě verze stejně a odlišovalo Black od objemnějších střílečkových konkurentů té doby, jako byly tehdejší díly Call of Duty nebo Medal of Honor. Vydavatel Electronic Arts tehdy hru prezentoval hlavně jako technologickou vizitku Criterion Games, které o pár let později proslulo hlavně sérií Burnout, a obě konzolové verze Black posloužily jako ukázka toho, kam se dá destrukce prostředí v akčních hrách posunout.

Proč hrát: Fanouškům řemeslně zvládnuté, audiovizuálně honosné přestřelkové akce nabízí Black krátkou, ale intenzivní kampaň a ukázku destrukce prostředí, kterou později proslulo studio Criterion Games sérií Burnout.