Patapon 1–3

Pata-Pata-Pata-Pon. Stačí čtyři údery do bubnu a celá armádka černých oček s jediným zářivým zrakem se dá do pochodu. Patapon je jedním z těch zázraků, které mohly vzniknout jen na PSP a jen v hlavách lidí, kteří se nebáli míchat žánry, jež k sobě na první pohled vůbec nepatří.

Princip je geniálně jednoduchý a zároveň hluboký. Nevelíš svým jednotkám přímo, ale rytmem. Každý povel je čtyřtaktová sekvence úderů do bubnů: Pata-Pata-Pata-Pon znamená pochod vpřed, Pon-Pon-Pata-Pon útok, Chaka-Chaka-Pata-Pon obranu. Když držíš rytmus dostatečně dlouho a přesně, tvá armáda vstoupí do stavu Fever, kdy útočí silněji, běhá rychleji a celá obrazovka pulzuje radostí. Jakmile rytmus ztratíš, kombo se rozpadne a musíš začít budovat tempo znovu.

To, co by mohlo být jen roztomilou hříčkou, se postupně rozrůstá do překvapivě komplexní strategie. Sbíráš materiály, vyrábíš a vylepšuješ jednotky — kopiníky, lukostřelce, jezdce na obřích bestiích — a postupuješ světem za nepřítelem i za bájnou zemí Earthend. Druhý a třetí díl série mechaniky dále prohloubily, přidaly nové třídy, hrdiny a propracovanější taberní systém, takže trilogie tvoří souvislý a stále bohatší celek.

Vizuální stránka je nezaměnitelná. Plochý siluetový styl, kde se na pozadí pastelových kulis pohybují drobní černí panáčci, působí jako interaktivní obrázková kniha. Hudba a zvuk přitom nejsou jen doprovod — jsou samotnou hratelností, protože celá hra je vlastně rytmická skladba, kterou hraješ vlastníma rukama.

Patapon zůstává jedním z nejoriginálnějších titulů, jaké kdy na kapesní konzoli Sony vyšly, a dodnes nemá pořádnou obdobu. Je to hra, která ti vleze do hlavy a její rytmy si přistihneš poklepávat ještě dlouho po vypnutí.

Proč hrát: Hypnotický, návykový a roztomile originální mix rytmu a strategie, jaký jinde nenajdete — krátké session ideální pro kapesní hraní.