Rayman

Uprostřed nástupu 3D grafiky přišel v roce 1995 Ubisoft s hrou, která vsadila na opačnou kartu — a vyhrála. Rayman je překrásná ručně kreslená 2D plošinovka, jejíž barevné, malebné světy působí jako oživlá dětská knížka. Právě tady se zrodil bezruký a beznohý maskot, který se stal jednou z ikon francouzského studia a odstartoval dlouhou a milovanou sérii pokračování.

Rayman zachraňuje svět tím, že osvobozuje zajaté Electoony a čelí zlému Mr. Darkovi, který uvěznil strážce Velkého protoonu a rozvrátil tak rovnováhu celého světa. Postupně získává nové schopnosti — od úderu pěstí, kterou dokáže vystřelit na dálku, až po vrtulkovité poletování s vlastními vlasy, jež umožňuje překonávat širší propasti. Jenže krása má svou cenu: hra proslula nemilosrdnou obtížností, přesným časováním skoků a záludně rozmístěnými pastmi, které prověří trpělivost i toho nejotrlejšího hráče.

Vizuální styl hry čerpal z ručně kreslené animace a každý svět měl vlastní výraznou paletu i motiv, od zelených lesů přes ledové kraje až po strojová prostředí, což dodávalo výpravě pestrost, jakou tehdejší 3D plošinovky často postrádaly. Na verzi pro PlayStation navíc hra působila plynule a barevně, což jen umocňovalo pohádkový dojem z celého putování. Roztomilí i výstřední obyvatelé jednotlivých světů dotvářeli dojem živého, promyšleného univerza, kterým se pak inspirovala celá řada pozdějších dílů série.

Retro nadšenci Raymana obdivují právě pro tenhle kontrast — okouzlující vizuál skrývá jednu z nejnáročnějších plošinovek své doby, kde chybí záchranné body a jediná neopatrnost vás poslušně vrátí na začátek úseku. Dokončit ji je odznak cti. Dodnes patří k nejhezčím 2D hrám, jaké kdy na konzolích vyšly, a připomíná éru, kdy ruční animace dokázala konkurovat i módnímu polygonovému 3D.

Proč hrát: Pro hráče, kteří si potrpí na výzvu, je Rayman skvělou volbou právě díky nemilosrdné obtížnosti bez záchranných bodů — dokončit ho je odznak cti a odměnou jsou jedny z nejhezčích 2D animací na konzoli.