Homeworld 2

Homeworld 2 je jedna z mála strategií, které si opravdu poradily s bojem ve třech rozměrech. Flotila se pohybuje ve volném prostoru, kde neexistuje nahoře ani dole, a hráč musí přemýšlet o útocích shora, o obcházení nepřítele zezadu i o tom, kterým směrem míří hlavně velkých lodí. Kamera se dá volně otáčet kolem celé bitvy, taktická mapa převede vesmír na přehlednou síť ikon a zvláštní systém rozestupů umožní přesouvat i velké svazy v pevných formacích. Ovládání, které by mohlo být noční můrou, tak zůstává překvapivě zvládnutelné.

Kampaň pokračuje v příběhu národa Hiigaran, jenž čelí invazi flotily Vaygr, a nese se v podobně vážném, téměř meditativním duchu jako první díl. Zásadní je, že vaše lodě přecházejí z mise do mise: co ztratíte, to zůstane ztraceno, co ušetříte, s tím vstupujete do dalšího střetu. Každá bitva má proto dvojí cenu, protože vyhrát draze znamená bojovat příště s poloprázdnými hangáry. Nové jsou i podsystémy velkých lodí, které se dají cíleně ničit, takže obří křižník lze místo zdlouhavého ostřelování oslepit vyřazením senzorů nebo zpomalit zásahem motorů. Vizuálně jde o působivou práci se světlem, mlhovinami a měřítkem: drobné stíhačky mizí u boků mateřských lodí jako hmyz.

Hudba, kombinující ambientní plochy, sborové motivy a ticho mezitím, patří k tomu nejlepšímu, co vesmírné hry nabídly, a spolu s ručně kreslenými mezihrami vytváří nezaměnitelnou náladu osamělé pouti. Recenze byly velmi příznivé, i když část hráčů litovala kratší kampaně oproti prvnímu dílu. Relic později uvolnilo nástroje, díky nimž vznikly rozsáhlé modifikace včetně těch podle jiných vesmírných světů, a hra se dočkala i moderní přepracované verze. Dnes zůstává Homeworld 2 nejlepším argumentem pro to, že vesmírná strategie nemusí být jen šachovnice položená naplocho.

Proč hrát: Kvůli nezaměnitelné atmosféře osamělé vesmírné pouti, kterou nese hudba i ručně kreslené mezihry, je Homeworld 2 nejlepším argumentem, že vesmírná strategie nemusí být jen šachovnice položená naplocho.