Warhammer 40,000: Dawn of War

Warhammer 40,000: Dawn of War vzalo drsný svět stolní hry a udělalo z něj realtimovou strategii, která se soustředí na boj místo na sbírání dřeva. Základní surovinou jsou požadavky získávané ze strategických bodů rozesetých po mapě, takže nemá smysl schovávat se za hradbami: kdo nedrží území, nemá čím platit vojáky. Armáda se navíc neskládá z jednotlivců, ale z oddílů, které se v poli doplňují o nové muže, vybavují těžkými zbraněmi a posilují velitelem. K tomu přibývá morálka, kryt a možnost obsadit budovy, což z každé střetnutí dělá boj o pozice, ne jen o počty.

Středobodem zážitku jsou vskutku brutální souboje zblízka. Když se dva oddíly srazí, hra přepne na animace, ve kterých se jednotky navzájem chytají, probodávají a odhazují, a velitelé mají vlastní ničivé útoky. Ve startovní nabídce byly čtyři strany, tedy Space Marines, Orks, Eldar a Chaos Space Marines, každá s odlišným rytmem hry, od nenápadných orkských hord po křehké, ale rychlé eldarské sestavy. Kampaň sleduje tažení vesmírných mariňáků na planetě Tartarus a slouží spíš jako průvodce mechanikami než jako složité vyprávění. Technicky hra zaujala detailními modely, které bylo možné přiblížit až na úroveň jednotlivého vojáka, a zvukem plným řevu, modliteb a střelby.

Přijetí bylo velmi dobré, protože hra dokázala oslovit jak fanoušky předlohy, tak hráče, kteří o světě 40. tisíciletí nic nevěděli. Následovala řada datadisků, které přidávaly další frakce a systém tažení na mapě planety, a série pokračovala pokračováními, jež se posunula ještě dál od stavby základen k čistě taktickému boji. Dnes je Dawn of War stále nejsnáze uchopitelný způsob, jak zažít atmosféru téhle temné budoucnosti, a připomínka doby, kdy strategie ještě uměly být hlučné, špinavé a přímočaré.

Proč hrát: Pro fanoušky Warhammeru 40 000 i úplné nováčky je Dawn of War nejsnazší cestou k atmosféře temné budoucnosti a připomínkou doby, kdy strategie ještě uměly být hlučné a přímočaré.