Splatterhouse 2

Na konzoli SEGA Mega Drive, kde vládly barevné plošinovky a rychlí ježci, působil Splatterhouse 2 jako temný vetřelec z úplně jiného světa. Namco v roce 1992 přineslo pokračování svého hororového beat 'em upu, v němž hlavní hrdina Rick navléká zlověstnou Terror Mask – mluvící masku propůjčující nadlidskou sílu, ale za cenu vlastní lidskosti – a vrhá se do boje o záchranu své přítelkyně Jennifer z říše mrtvých, kam ji odvlekly síly, jimž jen málokdo dokáže čelit.

Hráč se probíjí stěnami pulzujícího masa, hnijícími chodbami a hordami zrůd inspirovaných klasickými hororovými filmy sedmdesátých a osmdesátých let. Rick rozdává rány pěstí i improvizovanými zbraněmi – trámy, sekáčky, brokovnicí – a atmosféra je na svou dobu i platformu nezvykle brutální a znepokojivá, s ozvěnami filmového body horroru a s pocitem, že hráč postupuje čím dál hlouběji do skutečného pekla. Bossové bývají groteskní přehlídkou tělesné hrůzy a hra si zakládá na pochmurném, tísnivém tónu, jaký se na Mega Drive málokdy vyskytoval mezi barevnou většinou dobové produkce plné maskotů a veselých plošinovek.

Retro hráči Splatterhouse 2 milují právě pro tuhle odvahu jít proti proudu konzolové knihovny. Je to hra, která nechce být roztomilá – chce hráči nahnat husí kůži a nabídnout syrovou, hutnou akci bez kompromisů, aniž by cokoliv zjednodušovala ve prospěch širšího publika nebo se snažila zapadnout mezi veselejší konkurenci. Součást kultovní série, kterou fanoušci hororu a béčkových filmů berou jako malý poklad ukrytý mezi barevnějšími tituly jinak pestré 16bitové éry, a titul, který dodnes láká sběratele hledající to nejsyrovější, co Mega Drive nabídla, i hráče, kteří chtějí zažít hororový beat 'em up bez jakéhokoliv zjemňování a s upřímnou snahou vyvolat v hráči nepříjemný pocit, ne jen zábavu.

Proč hrát: Pro hráče toužící po syrovém, nekompromisním hororu bez zjemňování – kultovní beat 'em up, který jde záměrně proti veselejšímu proudu tehdejší konzolové knihovny.