Space Invaders
Space Invaders pro Game Boy Color z roku 1999 je přenos legendárního arkádového titulu Taito z roku 1978, jenž stál u zrodu celého žánru výstřelových her a definoval mnoho jejich pravidel dodnes. Hráč ovládá laserové dělo klouzající po spodním okraji obrazovky a jeho jediným úkolem je odstřelovat sestupující formaci mimozemských vetřelců dřív, než se dostanou až k němu nebo než ho zasáhnou vlastní palbou. Čím méně nepřátel na obrazovce zbývá, tím rychleji se pohybují, takže napětí v závěru každé vlny prudce stoupá a hra dokáže i po desetiletích otestovat hráčovy reflexy. K obraně slouží i pár krycích bunkrů, které postupná palba obou stran postupně rozstřílí na kusy, a čas od času obrazovkou proletí bonusová létající loď, jejíž sestřelení přináší cenné body navíc.
Přenos na kapesní konzoli zachovává naprosto věrně jednoduché ovládání - pohyb do stran a jediné tlačítko pro palbu - a k tomu přidává barevnou grafiku, která oživuje původně černobílou předlohu, aniž by narušila její strohou eleganci. Ke klasickému arkádovému režimu přibyly na GBC i drobné herní varianty a tabulka nejlepších skóre, což hru posouvá blíž k modernímu pojetí a dává důvod se k ní vracet i po dohrání první vlny. Zvuková stránka se drží ikonického postupně zrychlujícího dupotu blížících se vetřelců, jednoho z nejvíc rozpoznatelných zvuků v historii videoher.
Pro majitele GBC šlo o příjemnou připomínku kořenů celého odvětví v kapesním formátu, ideální na krátké herní seance po cestách či ve škole. Dobové ohlasy oceňovaly hlavně přesnost přenosu a nostalgickou hodnotu, byť už tehdy šlo o velmi jednoduchou hru ve srovnání s novějšími tituly. Dnes funguje Space Invaders na GBC především jako historická připomínka a stále funkční ukázka toho, jak minimalistický koncept dokázal položit základ celému žánru stříleček. Právě tento titul stál na počátku takzvaného zlatého věku arkádových automatů a jeho principy - postupující formace, rostoucí tempo a napětí z blížícího se konce vlny - se v obměnách objevují prakticky v každém pozdějším shmupu.
Proč hrát: Pro milovníky historie videoher hledající funkční připomínku kořenů celého žánru stříleček v kompaktním kapesním formátu vhodném na krátké seance.
Hra 107 z 129 pro Game Boy Color
Tentýž titul jinde (2)
Arkádový originál Taito z roku 1978 běžel na černobílém monitoru a barevnost dodávaly jen nalepené celofánové pásky přes obrazovku, k tomu ikonický zrychlující se čtyřtónový tep basů, jak se invaze blíží k obraně. Domácí port pro Atari 2600 z roku 1980 musel obraz zjednodušit na hrubší, plně barevné sprity a méně detailů, přesto se stal prvním oficiálně licencovaným arkádovým portem na konzoli a doslova prodával hardware — mnozí kupovali 2600 kvůli němu. Na oplátku nabídl desítky herních variant (pohyblivé kryty, neviditelní vetřelci, dvouhráčský mód), které arkáda vůbec neznala, takže dnes je zajímavé srovnávat strohou, ale návykovou domácí verzi s atmosférou původního automatu.
