Spider-Man

Spider-Man z roku 2000 patřil mezi tituly, které na Dreamcastu ukázaly, že licencovaná hra podle komiksové postavy nemusí být jen rychlokvaškou k filmu. Za hrou stálo studio Neversoft, tou dobou proslulé sérií Tony Hawk's Pro Skater, a jeho zkušenost s plynulým pohybem postavy v prostoru byla znát na první pohled – houpání na pavučinách mezi mrakodrapy New Yorku patřilo k nejlepším pocitům, jaké hra hráči nabízela, a dodnes se na něj vzpomíná jako na jeden z povedenějších pokusů o pocit ze spidermanovského pohybu.

Příběh vycházel z komiksové mytologie a nabízel souboje s celou plejádou záporáků – Venomem, Carnage nebo Rhinem – přičemž jednotlivé kapitoly propojoval vypravěč v podobě samotného Stana Leeho, který hru komentoval mezi levely a dodával celému zážitku téměř dokumentární nádech. Kromě klasického pohybu městem hra střídala plošinové pasáže, souboje na pěsti i skryté sběratelské předměty v podobě komiksových sešitů, které odemykaly alternativní kostýmy pavoučího hrdiny a bonusové obsahy.

Na Dreamcastu hra těžila z ostřejší grafiky a rychlejšího načítání než na starší generaci konzolí, což se projevilo hlavně při přeletech mezi budovami a plynulosti animací, díky nimž si hráči mohli vychutnat panoramata newyorské zástavby bez výraznějších výpadků snímkové frekvence. Sega Dreamcast si tak i díky titulům jako tento vysloužila pověst konzole, na které si superhrdinské akce sedly obzvlášť dobře. Struktura byla oproti pozdějšímu volně otevřenému Spider-Manovi 2 stále lineární, rozdělená na uzavřené levely s jasně danými cíli, což hru dělalo přístupnou i hráčům, kteří s akčními tituly teprve začínali, a přispělo to i k jejímu dobrému přijetí u recenzentů. Díky pevně danému postupu si navíc hráč mohl být jistý, že žádnou důležitou část příběhu ani soubojů s bossy nepřehlédne.

Proč hrát: Nabízí jedno z nejlepších houpání na pavučinách z éry 3D her a souboje s klasickými marvelovskými padouchy.