Spider-Man

Spider-Man na herních platformách má kořeny už v roce 1982, kdy Parker Brothers vydali jednoduchou plošinovku pro Atari 2600 – jednu z prvních her vůbec licencovaných podle komiksové postavy. Než přišly výkonnější konzole, hry o pavoučím hrdinovi zůstávaly hlavně v žánru 2D akční plošinovky: šplhání po budovách, souboje se známými padouchy z komiksu jako Green Goblin nebo Doctor Octopus a snaha přenést pocit z komiksu do omezených možností tehdejšího hardwaru. Tahle éra ukázala, že postava je pro hry lákavá především kvůli pohybu – šplhání a houpání na pavučinách –, ne kvůli složitému příběhu, a právě tahle jednoduchost jí pomohla přežít i pozdější přechody mezi generacemi konzolí, kdy se herní zpracování muselo pokaždé znovu přizpůsobit nové technologii.

Zlom přišel s nástupem 3D grafiky. Hra pro PlayStation z roku 2000 (Spider-Man) od studia Neversoft pod hlavičkou Activision ukázala, jak může vypadat volný pohyb městem pomocí pavučin, a stala se pro mnoho hráčů definitivní verzí postavy na konzolích té generace – mimo jiné díky bonusovým komentářům namluveným samotným Stanem Leem a hostujícím padouchům z celého komiksového světa. Na tento úspěch navázaly menší přenosné tituly pro Game Boy Color a Game Boy Advance, které přizpůsobovaly akci a vyprávění možnostem handheldů a často čerpaly příběh přímo z konzolových nebo filmových předloh.

Souběžně s filmovými trilogiemi Sama Raimiho vznikaly herní tie-in tituly pro GameCube a Dreamcast. Hra Spider-Man 2 z roku 2004 se na GameCube proslavila fyzikálně řešeným houpáním na pavučinách, které se musely reálně zachytávat o budovy, a stala se jedním z nejvíc ceněných zpracování pohybu ve hře vůbec. O rok později přidal Treyarch pro tutéž konzoli titul Ultimate Spider-Man s cel-shadovanou grafikou podle stejnojmenné komiksové série, který navíc nabídl hratelné pasáže za Venoma.

Vedle konzolových a filmových verzí vznikaly i odnože pro Java mobilní telefony, jež v polovině dekády a kolem roku 2007 přinášely zjednodušené verze her provázející další filmy. Série na těchto platformách tak spíše kopírovala vývoj komiksové a filmové značky, než aby šla vlastní jednotnou cestou – přesto právě tahle éra, uzavřená kolem roku 2007, položila základ pozdějšímu renomé Spider-Mana jako jedné z nejúspěšnějších licencovaných herních značek vůbec.