Rez

Některé hry chcete hrát, jiné chcete cítit – a Rez patří jednoznačně do té druhé skupiny. Tahle synestetická rail střílečka z roku 2001 od studia United Game Artists pod vedením vizionáře Tetsuyi Mizuguchiho se neptá jen na vaše reflexy, ale snaží se propojit zrak, sluch a dotek do jediného plynulého proudu vjemů.

Princip je na první pohled prostý: pohybujete zaměřovačem po obrazovce, zaměřujete nepřátele a vypouštíte salvy střel. Kouzlo ale spočívá v tom, že každá akce, každý zásah a každá exploze generuje zvuk a vizuální efekt v rytmu hudby. Postupem úrovní tak svým hraním doslova skládáte elektronickou skladbu – čím lépe a rytmičtěji hrajete, tím bohatší a uspokojivější je výsledná zvuková a obrazová stěna.

Vizuální stránka čerpá z abstraktního umění a Mizuguchi se netajil inspirací malířem Kandinským a samotnou myšlenkou synestézie, tedy prolínání smyslů. Svět Rezu je vystavěný z drátových modelů, zářících bodů a geometrických tvarů, které pulzují do hudby a vtahují vás do téměř transového stavu. Je to zážitek, který se vymyká běžným kategoriím a působí spíš jako interaktivní umělecké dílo.

V době svého vydání Rez výrazně předběhl dobu a stal se jedním z těch titulů, na které se odkazuje, kdykoli přijde řeč na hry coby umění. Jeho vliv je znát na celé vlně pozdějších rytmických a audiovizuálních her.

O jeho trvalém významu svědčí i to, že se mnohem později dočkal přepracované verze Rez Infinite s podporou virtuální reality, která původní vizi dotáhla do prostředí, pro jaké jako by byla od začátku stvořená. Na Dreamcastu ale začala celá tahle pozoruhodná cesta.

Proč hrát: Synestetická střílečka, kde svým hraním skládáte hudbu i vizuál – nadčasové, umělecky ambiciózní dílo, které předběhlo dobu a inspirovalo celou vlnu následovníků.