Zaxxon
Zaxxon znamenal pro arkádový svět revoluci díky svému izometrickému zobrazení, které poprvé dalo vesmírné střílečce skutečný pocit hloubky a prostoru. Hráč pilotuje stíhací letoun, který letí nad opevněnou vesmírnou pevností plnou dělostřeleckých věží, raketových sil a palivových nádrží, přičemž musí neustále hlídat výšku letu, aby neurazil o zeď ani neproletěl příliš vysoko mimo dosah cílů, a k tomu ještě sledovat ukazatel paliva, jehož vyčerpání znamená okamžitý pád letounu.
Právě práce s výškou letu dělala ze Zaxxonu na svou dobu neobvykle náročnou hru – stín letounu na pozadí napovídal, v jaké výšce se hráč právě nachází, a bylo potřeba tuto informaci číst v reálném čase spolu s útoky nepřátel a rozestavěním překážek. Port pro Atari 5200 patřil mezi technicky náročnější převody, protože se snažil zachovat iluzi trojrozměrného prostoru i na konzoli, která nebyla primárně stavěná na izometrické projekce, což si vyžádalo úpravy ve způsobu vykreslování pozadí a rozestavění nepřátel. Zvládnutí tohoto převodu patřilo tehdy mezi technicky nejnáročnější úkoly, jaké si domácí verze arkádových her kladly.
Díky přesnému ovládání analogovým joystickem a barevnému zpracování se verze pro Atari 5200 řadila mezi lépe přijímané domácí porty Zaxxonu, a to i navzdory tomu, že žádný z tehdejších domácích systémů nedokázal plně replikovat pocit z originálního automatu. Finální souboj s obří lodí Zaxxon na konci hry zůstal jedním z nejpamátnějších momentů celé arkádové éry a inspiroval řadu pozdějších pokračování i duchovních nástupců. Barevné odlišení jednotlivých typů nepřátel navíc pomáhalo hráči v reálném čase rozpoznat, které cíle přinášejí body a které představují bezprostřední ohrožení letounu.
Proč hrát: Zaxxon přinesl na Atari 5200 průkopnické izometrické zobrazení a napětí z hlídání výšky letu, které definovalo celý žánr.
Hra 41 z 41 pro Atari 5200
Tentýž titul jinde (4)
Verze pro ColecoVision z roku 1982 patří mezi nejlépe hodnocené domácí převody arkádového originálu — konzole zvládla přenést šikmý izometrický pohled i barevnost tak, že hra působila téměř jako menší sourozenec automatu. Port pro SEGA SG-1000 z roku 1985 musel s podstatně slabším hardwarem ubrat: méně barev, hrubší grafiku a méně plynulé posouvání pozadí, takže pocit výšky a hloubky, na němž Zaxxon stojí, je zde citelně slabší. Kdo chce zažít, proč byl Zaxxon ve své době vizuální senzací, sáhne spíš po verzi pro ColecoVision.