The Bard's Tale

The Bard's Tale je klasické first-person RPG, které na Amigu dorazilo po úspěchu na Apple II a Commodore 64 a přineslo hráčům rozlehlé město Skara Brae plné hospod, chrámů, cechů a temných kobek ukrytých pod jeho ulicemi. Hráč si sestavuje družinu až šesti postav z několika povolání – bojovníků, kouzelníků, mnichů, barbarů či hobitích zlodějů – a postupně je vede stále nebezpečnějšími patry podzemí směrem k finálnímu střetu s temným čarodějem Mangarem, který drží město ve strachu.

Souboje probíhají na základě náhodných setkání a textových i obrázkových výpisů nepřátel seřazených do řad, což bylo v době vydání běžné, ale Amiga verze těžila z barevnějších portrétů postav, kvalitnějších digitalizovaných portrétů nestvůr a příjemnějšího ovládání myší v menu i při nakupování výbavy. Hudba a atmosféra středověkého fantasy města, kde si hráč postupně mapuje ulice a kobky sám na papír bez nápovědy hry, patřily k tomu, co titul proslavilo, a spolu s poctivou obtížností a rozsáhlým světem si vysloužil pověst náročné, ale odměňující hry pro trpělivé hráče.

The Bard's Tale patřil k titulům, které pomohly definovat žánr western RPG na osobních počítačích, a inspiroval řadu pozdějších her stavějících na podobném systému družiny a krokového pohybu po mřížce, včetně vlastních pokračování Bard's Tale II a III. Na rozdíl od konzolových JRPG té doby kladla hra důraz na svobodu ve složení družiny a na hráčovu vlastní iniciativu při průzkumu, což jí zajistilo věrné publikum i mimo domovské platformy. Na Amize dnes působí jako pečlivě portovaný kus historie hraní na hrdiny, i když jeho hardcore přístup k ručnímu mapování a nemilosrdným soubojům vyžaduje trpělivost a chuť vrátit se do doby bez automatických map a značek úkolů na obrazovce.

Proč hrát: Pro fanoušky klasických western RPG nabízí svobodu ve složení družiny a hardcore přístup k mapování a soubojům, ovšem jen pro ty, kdo mají chuť vrátit se do doby bez automapy.