SOCOM

Série SOCOM: U.S. Navy SEALs odstartovala v roce 2002 na PlayStation 2 z dílny studia Zipper Interactive a stala se jednou z prvních konzolových stříleček, které postavily online multiplayer na hlasové komunikaci - hra se prodávala i v balení s headsetem a hráči jím v reálném čase zadávali povely své AI jednotce, případně komunikovali se spoluhráči v síťových zápasech. Typickým rysem multiplayeru byla absence respawnu uprostřed kola: kdo padl, sledoval zbytek zápasu jako divák, což hru posouvalo blíž k napjaté taktické přestřelce než k arkádovému řádění. Taktický důraz na krytí, plánování postupu a týmovou práci ji odlišoval od arkádovějších konkurentů a rychle si vybudovala vlastní věrnou komunitu na PS2.

Pokračování SOCOM II (2003) a SOCOM 3 (2005) rozšířila mapy, vozidla i možnosti velení oddílu - SOCOM 3 navíc přinesl rozlehlá bojiště s vozidly a technikou pro desítky hráčů najednou - a v komunitě bývají označována za vrchol série; právě v této éře měl online multiplayer SOCOM na PS2 obrovskou hráčskou základnu. Série se rozšířila i na PSP odnožemi řady Fireteam Bravo, které přenášely taktickou hratelnost s menšími, komornějšími misemi na handheld, a později na PS3 tituly SOCOM: Confrontation a SOCOM 4.

SOCOM 4 z roku 2011 posunul ovládání blíž k modernějším krytovým střílečkám, zjednodušil velení oddílu a přidal důraz na příběhovou kampaň, což u dlouholetých fanoušků série vyvolalo rozporuplné přijetí - mnozí postrádali syrovost, absenci respawnu a taktickou hloubku původních dílů. Studio Zipper Interactive krátce poté zaniklo a s ním na dlouhou dobu utichla i celá série, která zůstává připomínána především jako průkopník hlasové komunikace v online hraní na konzolích a inspirace pro pozdější taktické vojenské střílečky.