Guitar Hero III: Legends of Rock

Guitar Hero III: Legends of Rock je vrcholem první vlny kytarové horečky a na Wii se prodával spolu s plastovou kytarou, do jejíhož těla se Wiimote zasunul přímo jako řídicí jednotka. Princip je známý: po obrazovce sjíždějí barevné noty, hráč drží odpovídající pražec na krku kytary a v přesný okamžik brnkne. Čím déle se daří hrát bez chyby, tím vyšší je násobitel skóre, a nastřádanou energii lze uvolnit zvednutím kytary, což body ještě znásobí. Kampaň vede hráče sérií klubů a arén, mezi nimiž přibývají stále složitější skladby.

Třetí díl přidal do série souboje s hráčem naproti, ve kterých si soupeři posílají rušivé efekty, třeba přerušenou strunu nebo zablokovaný pražec, a stejný princip funguje i v souboji dvou lidí u jedné obrazovky. Skladby jsou z velké části původní nahrávky známých rockových a metalových kapel napříč několika dekádami a obtížnost je odstupňovaná od čtyř tlačítek pro začátečníky až po expertní režim, který už vyžaduje skutečný trénink. Verze pro Wii nabídla i možnost hrát bez kytary s klasickým ovladačem, což ale vedle plastového nástroje působí jen jako nouzové řešení.

Technicky jde o svižně běžící hru se stylizovaným, komiksově přehnaným vzhledem pódia a publika, kde je všechno podřízeno čitelnosti přicházející noty. Síla zážitku ale nestojí na grafice, nýbrž na tom, že při dobře odehrané pasáži vznikne iluze skutečného hraní, kterou žádný jiný žánr nedokázal napodobit. Dobově šlo o obrovský komerční úspěch, který hudební hry na několik let poslal do hlavního proudu, než trh zahltilo příliš mnoho pokračování a příslušenství. Dnes je zábava plně závislá na tom, jestli máte funkční kytaru; s ní jde stále o jeden z nejlepších rytmických zážitků konzole. Sehnat funkční nástroj je ovšem čím dál obtížnější a to je hlavní důvod, proč celý žánr zůstal pevně spojený se svou dobou.

Proč hrát: S funkční plastovou kytarou zůstává Guitar Hero III jedním z nejlepších rytmických zážitků na Wii, bez ní ale zábava rychle mizí a nástroj je čím dál těžší sehnat.