Gradius II

Gradius II je na Sharp X68000 tím, čemu se říká vysněná konverze: arkádový hit z konce osmdesátých let dorazil na domácí počítač v podobě, která se předloze přiblížila natolik, že se rozdíly hledají jen těžko. Vic Viper se opět postavil impériu Bacterion, tentokrát ale s výrazně rozšířeným systémem vylepšení, protože si hráč před startem vybírá z několika předpřipravených konfigurací lišty. Jedna sází na klasické rakety a laser, jiná na střelu do všech stran, další na miny nebo rozdvojený paprsek, a každá volba mění tempo hry i to, jak se dá vyrovnat s konkrétními úseky. K tomu přibyly nové etapy s ohnivými výtrysky, ledovými krystaly a slavnou galerií bossů z předchozích dílů.

Technicky jde o jednu z nejlépe hodnocených konverzí na platformě vůbec. Počítač zvládá obrovské množství pohyblivých objektů, propracované vícevrstvé pozadí i efekty, které na tehdejších konzolích nebyly myslitelné, a to při zachování plynulosti, na kterou žánr spoléhá. Hudba patří k tomu nejlepšímu, co Konami v éře FM syntézy vytvořilo, a X68000 s čipem Yamaha jí sedne mimořádně dobře; skladby doprovázející jednotlivé etapy mají epický náboj a dodávají hře pocit velkého vesmírného tažení. Digitalizované hlášky a výbuchy pak celý dojem zaokrouhlují.

Dobově tato verze fungovala jako trumf japonské počítačové scény a jako důvod, proč si stroj pořizovali fanoušci stříleček i několik let po jeho uvedení. Vliv Gradiusu II na žánr je patrný především v tom, jak pracuje s výběrem výzbroje a s eskalací obtížnosti, kde každá etapa představí novou hrozbu a nutí hráče měnit přístup. Dnes je hra i přes svůj věk skvěle hratelná, přehledná a férová, byť nemilosrdná; kdo zvládne první průchod, obvykle se vrací pro lepší skóre. Patří k titulům, kvůli kterým se emulace X68000 vyplatí zkusit i tomu, kdo o platformě nikdy neslyšel.

Proč hrát: Pro fanoušky stříleček jde o férovou, přehlednou a nemilosrdnou výzvu, kvůli které stojí za to vyzkoušet emulaci X68000 i bez znalosti platformy.