Sonic and the Secret Rings

Sonic and the Secret Rings vzal ježka Sonica na výlet do pohádkového světa Tisíce a jedné noci a zároveň zásadně přepracoval, jak se s touto ikonickou postavou na Wii vlastně ovládá. Sonic Team opustil tradiční otevřenější plošinovkové úrovně ve prospěch úzkých, velmi lineárních tras, po kterých se Sonic řítí prakticky bez možnosti kamkoliv odbočit, zatímco hráč naklápěním Wii Remotu řídí jeho směr, rychlost a uhýbání překážkám v cestě.

Tento styl, často přirovnávaný k on-rails akci, staví na neustálém pocitu zrychlování a bezhlavého útěku vpřed – úrovně jsou plné skoků, smyček a rychlostních sekcí inspirovaných orientálními motivy z pohádek o Šeherezádě, od honosných palácových zahrad po vyprahlé pouštní ruiny a létající koberce. Každá úroveň je uvedena krátkým vyprávěným příběhem, který dává akci pohádkový rámec a propojuje jednotlivé kapitoly do souvislejšího celku. Namísto sbírání prstenců jako hlavního zdroje zdraví hra zavádí systém dovedností, které si hráč odemyká a vybavuje před jednotlivými misemi, čímž si může přizpůsobit Sonicovo zrychlení, skoky nebo speciální schopnosti podle vlastního preferovaného stylu hraní a postupu.

Motion ovládání bylo přijato smíšeně – část hráčů oceňovala nový pocit z rychlosti a přímočarost ovládání pouhým náklonem těla, jiní postrádali přesnost klasického analogového ovládání a naříkali na občasnou neposlušnost snímání pohybu při rychlejších pasážích hry. Vypravěč provázející hráče jednotlivými příběhy navíc dodává celému zážitku pohádkový, téměř knižní rámec, který dobře zapadá do zvoleného orientálního tématu. I přes tyto výhrady Secret Rings ukázal, že Sonic Team byl ochoten experimentovat s identitou zavedené značky na zcela nové platformě, a otevřel cestu podobně koncipovanému pokračování Sonic and the Black Knight, které vyšlo o dva roky později.

Proč hrát: Pro fanoušky Sonica, které baví experimenty — pohádkový orientální svět a rychlost řízená náklonem ovladače, ovšem s občas nepřesným snímáním pohybu.