Osada

Osada není hra v obvyklém smyslu a Amanita Design ji tak ani nenazývá — je to interaktivní hudební video, které běží v prohlížeči a ve kterém se dá klikat prakticky na všechno.

Na obrazovce je vesnice plná podivných postaviček a každá z nich dělá zvuk. Klepnutím je zapínáte a vypínáte a skladba se skládá z toho, co jste rozhýbali. Nikde není cíl, skóre ani konec; jediné, co se od vás čeká, je zvědavost. Vizuálně jde o typickou Amanitu — ručně dělaný svět, kde je poznat, že jednotlivé prvky někdo vyfotil nebo nakreslil, ne vygeneroval.

Smysl téhle věci je v tom, že ukazuje, kam až se dá posunout hranice toho, co ještě patří do herního katalogu. Podobných experimentů vzniklo ve flashové éře hodně a většina zmizela s koncem Flashe; Osada patří k těm, které se dochovaly, protože ji studio udržuje na svém webu.

Vznikla v roce 2003, tedy ve stejném období jako první Samorost, a sdílí s ním i zvukovou logiku — Tomáš Dvořák tehdy pro Amanitu skládal obojí. Kdo si chce poslechnout, odkud se vzala hudba k Machinariu nebo Botanicule, najde tady její zárodek: nástrojem není klávesnice, ale svět, do kterého se klepe. Podobně stavěných interaktivních hraček vznikaly tehdy desítky a bylo to období, kdy se hranice mezi hrou, klipem a reklamním bannerem teprve usazovala. Osada je z těch, které přežily, protože si ji autor nechal u sebe a nespoléhal na cizí portál.

Proč hrát: Pět minut hraní si se zvukem, které připomenou, co všechno se ve flashové éře považovalo za hru — a proč to stálo za zachování.