Breath of Fire II

Existují JRPG, která vás okamžitě praští do očí, a pak jsou taková, která si vás získávají pomalu, hodinu po hodině, až jednoho večera zjistíte, že je nedokážete odložit. Breath of Fire II od Capcomu patří jednoznačně do druhé kategorie. Je to klasická, dlouhá výprava ze staré školy, která odměňuje trpělivost a oddanost spíš než okamžitou efektní podívanou.

Příběh sleduje hrdinu Ryua, jehož rod je svázán se starobylou silou draků. A právě tady leží jedna z nejzajímavějších mechanik celé hry: Ryu se dokáže proměnit v draka, což z běžných soubojů dělá v klíčových momentech opojnou demonstraci síly. Hra k vám přidává barvitou partu společníků, z nichž každý nese vlastní schopnosti i osobní traumata, a dohromady tvoří jednu z těch dobových družin, na které člověk po letech vzpomíná se zvláštní něhou.

Nad rámec klasického tažení nabízí Breath of Fire II něco navíc: budování vlastní vesnice. Postupně do ní lákáte obyvatele, kteří vám otevírají nové služby, obchody a možnosti. Je to nenápadný systém, ale dává hře pocit, že váš postup má hmatatelný dopad na svět kolem vás. V době, kdy se většina JRPG spokojila s lineárním pochodem od města k městu, to byl příjemný závan ambicí.

Hra má ovšem i své stinné stránky, o kterých se mezi fanoušky vypráví dodnes. Pověstný je především původní anglický překlad, který byl uspěchaný a místy doslova komický — natolik, že se stal jakousi legendou špatného lokalizačního řemesla té doby. Také tempo a obtížnost soubojů dnes mohou působit zdlouhavě, zejména časté náhodné střety. Je to titul, který předpokládá, že vám klasické JRPG konvence nevadí, ba naopak je vyhledáváte.

Právě proto je Breath of Fire II ideální až jako další zastávka — hra pro hráče, kteří mají největší žánrové hity své éry za sebou a chtějí se ponořit hlouběji do bohatého katalogu SNES. Není to revoluce, je to poctivá, rozsáhlá fantasy výprava s vlastním charakterem a několika nápady, které ji odlišují od davu.

Proč hrát: Pokud milujete klasická JRPG a chcete dlouhou výpravu s dračí proměnou a budováním vlastní vesnice, je to vděčný hluboký ponor mimo ty nejotřepanější hity.