Virtua Racing Deluxe

Virtua Racing Deluxe byl startovní titul 32X a zároveň nejlepší možná ukázka toho, proč nástavba vůbec vznikla. Automobilový závod z arkád, postavený na plných polygonech místo kulisových duchů, se sem přesunul v rozšířené podobě: kromě původních tratí přibyly nové okruhy a vedle formulí si jde vybrat i jiné typy vozů, což mění chování na trati i optimální stopu. Jízdní model zůstal arkádový, ale ne prostoduchý — brzdit před zatáčkou se vyplácí, plyn se dá v oblouku dávkovat a rozdíl mezi ideální a odbytou stopou poznáte na časomíře okamžitě. Trať navíc odpouští méně, než by se od arkády čekalo — náraz do svodidel bere rychlost tak citelně, že jediná chyba v posledním kole rozhodne o celém závodě.

Technicky je to zásadní věc: na samotném Mega Drive vyžadovala původní konverze speciální čip přímo v kartridži, kdežto na 32X se o polygony postarala nová dvojice procesorů a výsledek běží plynuleji, v jemnějším obraze a s bohatší scénou kolem trati. K dispozici je několik pohledů kamery včetně vnitřku kokpitu a odstupu za vozem, takže si každý najde ten svůj. Zvuk sází na svištění motoru a jednoduché melodie, které v tomhle typu hry spíš podbarvují, než by na sebe strhávaly pozornost. Rozdělená obrazovka pro dva hráče patří k tomu nejlepšímu, co kartridž nabízí, protože souboj s kamarádem o desetiny je tady zábavnější než honba za počítačovými soupeři.

Recenzenti hru tehdy chválili jako důkaz, že 32X má co ukázat, a zároveň si všímali, že jde o vylepšení už známého titulu, ne o zbrusu nový zážitek. Vliv nese hlavně přes svůj arkádový originál, který polygonovým závodům otevřel dveře do herního mainstreamu. Dnes se Virtua Racing Deluxe hraje překvapivě dobře: ovládání je čitelné, závody krátké a čisté a hrubě tesané vozy mají svoje kouzlo, které se u pozdějších realističtějších her tak snadno nehledá.

Proč hrát: Pro fanoušky rané polygonové grafiky, kteří ocení čitelné ovládání a krátké čisté závody s kouzlem, jaké pozdější realističtější hry postupně ztratily.